Jan Kareš je nezmar, který nemá chvilku stání. Pořád musí něco dělat, vymýšlet a lámat rekordy. Taková už je prostě povaha. Nejnověji si usmyslel, že překoná tři rekordy zanesené v Guinnessově knize rekordů. Možná ho k tomu přiměl i fakt, že letos v březnu byl do ní zapsán nový rekord ve shybech na 24 hodin, který vytvořil čtyřiapadesátiletý Američan Mark Jordan výkonem 4321 shybů. To je sice méně než 4620 shybů, které Jan Kareš zvládnul za 24 hodin v roce 2011, a ještě méně než loňských 4669 shybů, které dal za 12 hodin, ale Guinness má své poměrně náročné požadavky, takže pokud nejsou splněny všechny jejich podmínky i administrativní záležitosti, rekord se prostě nekoná. Tentokrát ovšem Honza udělal všechno pro to, aby se jeho výkony objevily na stránkách této legendární knihy rekordů, tak snad to klapne.
Honzo, nejdřív obrovská gratulace k překonání 3 Guinnessových rekordů najednou. Udělal jsi 5761 shybů, což je číslo pro většinu smrtelníků naprosto nepochopitelné. Jak jsi po svém rekordu rozbitý a jak dlouho potrvá, než zcela zregeneruješ?
Vzhledem k tomu, že jsem nešel, až na pár bolestivějších sérií po pauze, moc na max, jde tam spíš o výdrž, tak jsem už po 2 dnech v pohodě. Víc jsem zničený po mých opravdu výživných 20minutových trénincích, které jezdím mimo přípravy na rekordy. A zítra už jdu cvičit, i když shyby asi ne. :)
Překonal jsi 3 rekordy najednou, ten 24hodinový pak o víc než 1400 shybů. Nezačínáš se pomalu cítit jako Superman?
Byl jsem namotivovaný Guinnessem. :) Ale jejich pravidla jsou neuvěřitelné zajímavá. Je jim téměř jedno, jak shyb vypadá, hlavně aby měl člověk pořadové číslo a milion věcí k tomu. Mé uznané světové rekordy opravdovými specialisty na tento cvik je vůbec nezajímaly. Legrace je, že některé Guinnessovy rekordy u nás ani uznané nejsou. Nicméně při pomyšlení na 54letého Amíka, který svůj 24hodinový rekord ohlašoval tři měsíce dopředu, se mi trénovalo fajn. Jeho rekord jsem dal za 10 hodin, takže teď ať se ukáže. :) Vše je prostě v hlavě.
Závod se konal na lezecké stěně Big Wall. Jaká tam byla atmosféra a jak se ti tam shybovalo?
Já se cítím na Big Wallu jako v ráji, je to pro mě top stěna u nás, takže odpověď je jasná. A k tomu jsem shyboval na hrazdách RVL13 - co víc si přát.
Jaká byla tvoje strategie pro překonání těchto rekordů?
Testoval jsem spousty způsobů a přišel jsem na to, že já potřebuji odměny a motivační záchytné body. Vymyslel jsem tedy, že pojedu v 15minutových intervalech, mezi kterými budu mít 5 minut odpočinku. A tak pořád dokola čtyři hodiny. Jednotlivé série měly čtyři opakování a těch jsem dal 50 za 15 minut. Po 2400 opakováních už jsem jel, jak se mi chtělo.
Před svým pokusem jsi držel dietu. Povedlo se ti nějak snížit váhu, když vlastně nemáš moc z čeho?
Dietu jsem si dal, tentokrát jsem začal 3 týdny před pokusem a snížil jsem na 5 - 6 dní sacharidy na 150 - 200 g denně, což je pro mé přípravné až 4hodinové tréninky úplné minimum. Při menším přijmu cukrů už nespím, v práci jsem už od 6 hodin ráno nepoužitelný, tedy nesmějící se. A to u trenéra není možné. 
Veškeré přijímané cukry byly z mých proteinových dortů, bílkoviny jsem ještě doplňoval masem. Při velkém hladu jsem jedl dost ořechů, protože potřebuji hlavně sílu a ne být jen jeden den vyschlý. Z 82 kg jsem se tak dostal na 80 kg. Loni jsem měl 76 kg, což nechápu, protože jsem byl nyní minimálně stejně vysekaný.
Při výkonu jsem pak jedl jen moje koláče, 80% čokoládu, vypil snad 15 káv, pak vodu a čaj. To bylo vše. A ani křeče, ani nedostatek energie se nedostavily. Normální strava, ne doplňky, to je to nej a nikdo mi to nevymluví.
Kdy přišly během shybování nejobtížnější okamžiky a jak ses s nimi vyrovnal?
Nejhorší to bylo asi večer po 12 hodinách shybování ve sprše, jelikož puchýře dost pálí. Ráno pak byl problém se po 8,5hodinové pauze zase rozjet, ale když chceš, tak to prostě nějak jít musí. Na polici ve skalní stěně 200 metrů nad zemí třeba v totálním vedru také prostě musíš vylézt nahoru, aby ses napil, když dolů to nejde. A tady je to stejné. Lidská hlava, to je mazec, fakt.
Co dlaně? Jak vydržela kůže tenhle tvůj shybovací maraton?
Dlaně, až na pár puchýřů, jsou ok, vše je to hodně o tejpování a rukavicích.
Co tě vedlo k tomu, abys ve shybování pokračoval i po překonání 24hodinového rekordu?
Nemůžu skončit před koncem. Boj skončí, až skončí, ne dříve.
Myslíš si, že ses při tomto shybování dostal na svoje hranice?
Určitě ne. Navíc mě asi 2 hodiny před koncem napadl ten nej systém, škoda.
Tak příště. Teda vlastně, bude nějaké příště? Všechny rekordy už jsi překonal, máš ještě kam jít dál?
Za měsíc bych se rád pokusil o rekord ve shybech v kuse a pak mě určitě napadne zas něco jiného a pak zase. :) Čeká mě také 12hodinové shybování v Americe, kde každý, kdo vydrží jakoukoli hodinu jet se mnou, dostane cenu. Co bude pak, uvidíme. Hlavně mě baví motivovat lidi a v tom chci pokračovat.
