Filip Šťastný - rozhovor

Filip Šťastný se narodil 17.4.1976 (nyní je mu tedy 27 let) v Chomutově, kde vystudoval Střední průmyslovou školu se zaměřením na elektronické počítačové systémy. Od roku 1996 žije v Praze, kde v současné době pracuje jako správce počítačové sítě pro společnost Factoring České Spořitelny, a.s. Svoji soutěžní kariéru odstartoval trochu kuriozním způsobem (k detailům se dostaneme později) ve svých 17-ti letech, v minulém roce získal titul mistr Čech v kategorii do 90kg a na mistrovství České republiky následně skončil na třetím místě. Letošní sezónu díky zdravotním problémům vynechal, návrat na pódium plánuje na jaro příštího roku.

K našemu rozhovoru jsme se sešli v sobotu 2.8. v jedné pražské posilovně, kde příležitostně pracuje za barem.

Všiml jsem si, že jsi dělal, stejně jako já, FEL ČVUT?

Dělal... Dělal jsem ho 2 roky a pak jsem se nechal vyrazit, protože jsme měli nějaký problémy doma a tak jsem to vypustil. Teď jsem ale znova v prváku, akorát že na to vůbec nemám náladu, protože mám před sebou rozvod s manželkou. Když ale udělám ještě dvě zkoušky, tak zůstávám i dál.

Teď jsi měl nedávno, myslím, chřipku...

Ne ne, měl jsem angínu, ani kvůli tomu necvičím. Teď to bude 14 dní.

Ještě ji máš? Mám se postavit od tebe o kousek dál?

Mám, ale nemusíš, jsem pod antibiotikama, takže v pohodě...

Takže netrénuješ...

Bohužel ne. Víš co, angína jde na srdce a na klouby, takže ač normálně s chřipkou trénuju, tak s angínou raději ne.

Na jaře jsi měl salmonelózu. Jak dlouho trvala, z čeho byla...

Trvala jen asi týden a byla z... asi z vajec. Jedl jsem je syrové. Už to nedělám... Salmonelu jsme ale zvládli rychle. I když zdejší pražské lékažství stojí za houby, já jsem byl na dvou vyšetřeních a z prvního mi přišlo, že to salmonela není a když mě potom uviděl kamarád doktor (gynekolog), tak říká: "Ty vole, ty máš salmonelózu, jedeme na Bulovku!". A tam mi udělali vyšetření, vlastně jen den po tom, co jsem absolvoval to první, no a přišly výsledky: salmonela positivní. Když začala, tak jsem nepil snad 30 hodin a 3 dny nejedl, to je člověku hodně zle. Čekal jsem, že mi dají nějakou infuzi, ale nějak se na mě vykašlali... Já mám svého doktora normálně v Chomutově a s angínou jsem k němu zvládnul dojet, ale se salmonelou ne...

Kdy jsi se odstěhoval do Prahy a proč?

V roce 1995, kvůli práci a přítelkyni, ze který jsem udělal později manželku.

Seznámili jste se s ní v posilovně?

Ne, seznámili jsem se na školení Novel Netware.

A jak přijala tvůj sport?

No první závody byly asi daleko horší než ty druhý, ty třetí, ale nějak se to dalo zvládnout. Člověk si na to zvyká, přizpůsobuje se, určitě to se mnou neměla lehký, ale zvládala to.

Ona sportuje?

Jen rekreačně, třeba aerobik. Chodila do fitka, dokonce jeden čas se mnou i cvičila, ale dlouho to nevydrželo. Teď má kolečkáče. Jenže už spolu nejsme...

Nová manželka toho zvedne víc? (Při této otázce jsem se díval na Filipova sparingpartnera Milana, který mezitím také přišel.)

No to zvedne, ale nemůžu si na ní zase tolik vyskakovat...

Cvičíte spolu?

No, dá se říct, že jo. Já mám teď dva sparingy Pavla a Milana, Páju znám déle než Mílu, loni se mnou jezdil i po závodech. Mílu znám z posilky, zrovna hledal bydlení, když jsme se rozešli s manželkou, tak jsme spolu pronajmuli byt, kde teď bydlím. Když se nám podaří sejít, tak někdy jedeme i ve třech a nebo prostě cvičíme někdo s někým, kdo se zrovna sejde...

Máš sponzora?

Korektního sponzora jsem nikdy neměl a bohužel ani teď nemám... Mám kamaráda Roberta M., který mi dodává rýži, když to jde, nebo mi občas drobně vypomůže i finančně, jenže jen ze svého, jakožto fyzická osoba. Je to od něho hezké, ale když vím, že jsou to jeho peníze, nemám z toho ani moc radost... Díky Robo...

Jak se shání sponzor?

Blbě se shání. Zkoušel jsem spoustu věcí, třeba i psát e-maily do firem a někdo mi i odpověděl. Třeba Racio Břeclav, že prý sorry... Ale že mi děkují za mejl. Mého zaměstnavatele jsem také žádal, nejdřív velký nadšení že jo, ale nakonec z toho nebylo nic...

Děláš nějaké jiné sporty mimo kulturistiky?

Teď už moc ne, nemám na to čas, snad mimo toho běhání. Možná gaučing (i když gauč teď doma ani nemám)... Ale mám třeba kolo, občas zaplavu v bazéně nebo teď v létě i venku. Nedávno jsem koupil kolečkáče a je to bomba. A jinak plavu ve všem...

Čteš nějaké naše časopisy z oboru?

Časopisy? Jo, Muscle a Fitness jsem teď právě zrušil a to vzhledem k jeho obsahu a přibývajícímu množství reklamy. Občas si ho přečtu v nějakém supermarketu a zase ho vrátím. Ono je tam stejně stále to samé... Mám ale doma asi pět ročníků. Odebírám Svět kulturistiky, hlavně kvůli obrázkům, abych viděl soupeře ;-).

Oblíbená hudba u tréninku?

Tvrdá. Metallica, Ramstein, Limp bisquit, Ministry, Linkin park...

A jinde než u tréninku.

Mám hodně široký záběr, to, co poslouchám u tréninku zvládnu i doma, ale poslouchám třeba i Pavla Bobka... Fakt celej průřez, třeba Tina Turner, kromě dechovky skoro všechno, co se mi zrovna líbí... Dneska tu mám U2, Alanis Morisette, Dana Landu...

Oblíbený sportovní vzor?

Já jsem začínal cvičit, když si máma jednou vystřihla z časáku Shawna Raye. "Všichni" začínali cvičit kvůli Arnoldovi, mě se líbil Shawn, jeho fotku mám i ve skříňce. A pak Dorian Yates, neměl dokonalé tvary, ani symetrii, ale dokázal na sobě tak makat, že byl prostě neporazitelný. Ta hmota, tvrdost...

Oblíbený film?

Válka Roseových, Mlčení jehňátek, Seven a jinak obecně psycho filmy, ty si vychutnávám... Nicméně nepohrdnu ani dobrou komedií, sci-fi, akční podle nálady.

A herec?

Michael Douglas, Steven Segal.

Jaký byl tvůj první zážitek s posilovnou?

To jsem normálně takhle chtěl začít chodit do fitka u nás v Chomutově. Ony tam vlastně nebyly fitka, jen závodní kluby a to bylo v roce 89 (bylo mi 14 let). Tak jsem tam dorazil do jednoho sportovního klubu a tam mi řekli: "Víš, jsi ještě moc malej, přijď za rok." Dobrý, tak jsem věděl ještě o druhým klubu, tak jdu do něj a tam mi řekli na rovinu, že chtějí jenom závodníky a protože jsem měl nějakých svých 56 kilo, tak že mě nechtějí. Tak jsem si cvičil doma, něco, co se kulturistice ani zdaleka nepodobalo a za rok jsem šel do toho prvního klubu znova a říkám: "Víte co, já bych fakt chtěl začít chodit cvičit!". No a oni mi řekli: "No to jsi měl přijít před rokem..."

Tak takový jsou moje první zážitky. A v tom druhým klubu mi pak řekli, že se mnou vážně nepočítají, že ze mě nikdy nic nebude, ale sdělili mi adresu třetího klubu, o kterým jsem tenkrát nevěděl. Tam neměli moc peníze, takže brali v podstatě kdekoho a každej tam mohl chodit za pětikorunu na trénink. A tak jsem začal cvičit. V 15-ti letech.

Kdy je podle tebe věk na to, aby šel člověk do první kůry?

Do tohodle v momentě, kdy mají ukončenej vývoj, což je ale u každýho jiný. Já jsem cvičil s klukem, kterýmu bylo 16 let, nenechal si to vymluvit a skončil na JIPce. Já mu řekl, že tohle prostě ne, že mu s tím nijak neporadím, protože s ním nesouhlasím a tak si našel někoho jinýho a do dneška má problémy se srdcem. Takže jak říkám, v momentě, kdy mají ukončený vývoj.

Máš nějakou veselou historku z antidopingové kontroly? Asi ne, co...

Ale jo, veselý to bylo. Pan Chlumský mi koukal na to a já měl děsný křeče v břiše... Byl jsem silně dehydrovanej, protože jsem tři dny před závodama skoro nepil, protože nepoužívám diuretika, to je jedna z věcí, kterých se hodně bojím a ta voda musí prostě pryč. Mám tím pádem problémy s minerálama (to musím ještě nějak doladit), obrovský křeče mám občas při závodech a tak, takže za prvý nebylo co čůrat, za druhý ty křeče no a za třetí pan Chlumský... Vzpomínám si, když jsem mu tam konečně něco odevzdal, tak jak se strašně bál, aby to nerozlil... Nebyl však důvod, vzorek byl negativní.

Jaké jsou tvoje maximální výkony z tréninku?

Maximálky ti neřeknu, protože na ně moc nejedu... A hlavně klouby nemám příliš zdravý, takže bohužel.

Nandrolon?

Tak zrovna nandrolon si dovolit nemůžu...

Jaký máš tréninkový split? Jaké volíš cviky?

A.

• I. Prsa,Hamstringy,Zadek
• II. Záda,Trapézy,Břicho p.,Extensory
• III. Ramena, Předloktí, Břicho š.
• Volno
• IV. Ruce, Břicho p., Extensory
• V. Lýtka, Kvadriceps, Břicho š.
• Volno

Cviky vybírám buď cestou do posilovny a nebo se dohodneme až tady s klukama. Je pár stabilních cviků, jako třeba na záda je vždycky hrazda, jeden z různých úchopů, nebo je tam také vždycky mrtvola...

A před soutěží?

Dá se říct, že cvičím stále stejně. Možná jsou změnou nohy, protože to je to, co mi všichni závidějí, ale zároveň je to moje řehole, protože mi rostou, i když cvičím cokoliv jinýho. Když cvičím záda, tak mi rostou nohy. Takže akorát potom před soutěží cvičím nohy v každým cyklu a to minimálně 30 opakování na sérii, aby se trochu srovnaly s vrškem.

A aerobní trénink?

Celoročně dělám nějakých 20 minutek (to se asi ani nedá říct, že je to přímo aerobní) ráno na lačno ob jeden den. Šlapu na stacionárním kole a nebo když jsme jezdili k manželčiným rodičům, tak jsem tam běhal. Před soutěží aerobku samozřejmně přidávám, podle toho, jak to vypadá, ale většinu stejně řeší dieta.

Nyní otázka za 5 milionů, kamaráda na telefonu nepoužívej (to byla poznámka při pohledu na Mílu, který po celou dobu našeho hovoru přidával svoje poznámky, takže minimálně 50% mých zvukových záznamů tvoří smích). Jídlo v objemu a před soutěží, jaké máš? Ráno s odstupem od suplementů rýže, hodinu na to 8 bílků, pak zase rýže, v poledne libové hovězí nebo kuřecí se zeleninou, pak už jen zase dvakrát rýže a je trénink. Po něm suplementy, rýže, opět maso, rýže, suplementy a spát.

Jíš něco jinýho než rýži?

Ale jo, když na ní někdy nemám chuť, tak vezmu něco jinýho, co obsahuje sacharidy a přepočítám si to na ní.

Vajíčka vařený, předpokládám...

Od jisté doby jo... (a místnost opět ovládne smích, především Míla se baví se slovy: "Já se směju, já jsem netrpěl!")

Tak další... Doufám, že na mě nevytáhneš znova papír... (Což byla poznámka poté, co jsem dostal papír s jídelníčkem, se splitem, s nějakými testy a asi ještě dva další.) Kuře, jak ho připravuješ?

Míla: Nakrájet na kostičky a šup s tím do mikrovlnky. (a následovala opět pauza na procvičení bránice)

Další otázka na tiskového mluvčího (otáčím se na Mílu), kolik tekutin denně? Odpovídal ale Filip:

3 litry a víc...

Jenom tři?

No říkám, tři a víc:o). V dietě hlady třeba až 7.

A z čeho hlavně? Z vody?

Voda taky, ale já miluju čaj... ("A pepsi light", přidává se Míla)

Vadí podle tebe kombinace kreatin a kofein?

Slyšel jsem, že to není dobrý, ale je to fáma. Kofein a kreatin podle mě nemá problém. Spíš by do sebe neměl jít kofein a efedrin, kvůli srdci... (Filip větu nedokončil... Poté, co Míla pronesl větu "Jak u koho..." jsme se zase notnou chvíli smáli.)

Vstáváš v noci kvůli suplementům?

Ne.

A vstával jsi nekdy?

Ne.

Jaká je tvoje suplementace?

Vitamíny a to ne multi, ale jednotlivý... 3 x denně zpravidla, po jídle. Teda kromě céčka, to si dávám i před jídlem. Selen dávám večer, laktobacilus k obědu, lecitin v průběhu dne. Vápník, hořčík a zinek 3 krát denně, vitamín A ráno, B komplex v poledne, pangamin 3x denně 3 tablety, to je taková nostalgická vzpomínka... A pak používám aminy od Sanasu, syrovátkovej Super Formula 100 od Multi Power. A to je asi... všechno. V rýsovačce pak samozřejmně něco přibývá, BCAA, karnitin...

Jaké výrobce suplementů preferuješ?

Jak jsem řekl, používám věci od MultiPower a od Sanasu. Občas Twinlab.

V který časy trénuješ?

Na tuto otázku nebyl schopen ani jeden "Š" (Schneider - Šťastný) odpovědět, ovšem ve chvílích, kdy se zrovna nesmáli, jsem vytušil, že se schází večer okolo šesté a k tréninku se dostanou tak o dvě hodinky později...

Kdo ti sestavuje jídlo a podobné věci?

Všechno konzultuji s Jardou Boškem. Co se třeba jídla týče, tak se dohodnem kolik sacharidů, kolik bílkovin a vlastní jídelníček sestavuji sám, podle pravidel, na kterých jsme se dohodli už dříve.

Píšeš si deník?

Jo, doma mám minimálně čtyři (pozn.aut.: každý pro jeden rok), píšu si to ale, myslím, déle. Mám tam cviky a poslední rok i váhy, protože jak střídám cviky při každém tréninku, tak si ne vždy vzpomenu, kolik na který cvik utáhnu. Právě proto, že střídám cviky každý trénink, tak v podstatě netahám tak velké váhy na jednotlivé věci, jako kdybych dělal pořád stejné.

Jaká byla tvoje první soutěž?

To už je hodně dávno, vzpomínky na ní mám úžásný. Bylo to za SK Lesy Chomutov (to byl ten třetí klub). Připravil jsem se sám a na soutěž jel s náma frajer, kterej měl na všechno dost času, pohoda klid a najednou byla moje kategorie už na pódiu. Už mě tam nechtěli pustit, tak jsem tam sice mezi ně vběhl, ale stejně mě už vyškrtli. Půl roku nato Velká cena Chomutova a tu jsem vyhrál... To mi bylo 17.

Jaká byla tvoje teď poslední soutěž?

Vloni třetí na mistrovství republiky.

A nejvýznamnější?

Ty poslední jsou významný v tom, že jsem zdolal hranici dvou kategorií. Já jsem rok předtím byl v kategorii do 75kg a tady už v devadesátce a to je docela skok a na to je třetí místo, myslím, poměrně slušný. Navíc jsem na republice měl asi 83,5kg oproti prvnímu Soukupovi, který měl 89, takže tu jsou ještě rezervy, nicméně kvalita masa byla úžasná. Ale to je na umění trenéra...

Jaké máš plány na letošní rok?

Letošní sezóna vypadá blbě. Chtěl jsem na podzim nominačku na Svět, ale začalo to problémy doma a pak do toho salmonela a 17kg bylo dole, takže letošní sezónu už nijak nevidím. Teď ta angína.

Takže plány do budoucna?

Až na jaře, dá-li Bůh zdraví. Chtěl bych kategorii do 90kg... Ale teď na tom moc hmoty nemám. 14 dní angína, ještě týden antibiotik...

Měl jsi nějaká zranění?

Rozhodně ano. Natržená mediální hlava kvadricepsu na pravé noze. To se stalo dávno, když jsem venčil psa a spadl jsem venku. Jenže zdejší lékakřství prohlásilo, že to nic není, dali mi to jen do škrobáku, vytáhli mi vodu z kolena a až někdy pak zjistili, že jsem měl uraženou píštalu na holenní kosti, ale to srostlo, zatímco jsem ležel doma. Když spadl otok, tak vylezla i ta šlicna na kvadricepsu. Teď už to ale problémy nedělá. Pak jsem měl taky natrženej triceps levé ruky, to se stalo při tréninku, tlaky hlavou dolů se 140kg. A jinak klouby, bolesti v ramenou, klasika... Když jsem se tu bavil nedávno s Danem Pechánkem, co klouby, tak on na to jenom řekl: "Jasně že bolí, ale jsme chlapi ne?"

Pár slov na závěr...?

Ronnie, dovol mi prosím ještě poděkovat všem lidem, kteří jsou a byli kolem mě po dobu mého snažení. Rodičům, manželce (i když už skoro bývalé), sparingpartnerům současným i bývalým, trenérovi, majitelům fitka kde cvičím, příznivcům... Nebudu jmenovat, nerad bych na někoho zapoměl. Děkuji všem.