Váš příběh: Zranění
není důvod přestat

Jmenuji se Daniel a je mi 20 let. K posilování jsem se dostal tak nějak před 2 lety. A důvodem, proč jsem začal posilovat, zpočátku bylo jen zesílit a oplácat se trochou svalů, jelikož můj hlavní zájem je freerunning, kde je potřeba fyzická síla.

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.

Vše to začalo v létě 2012, kdy jsem si při tréninku freerunningu potrhal vazy v kotníku a tím jsem nemohl nějaký čas trénovat, a tak jsem si řekl, že začnu cvičit. Jelikož jsem měl mezi 50 - 55 kg, tak moje postava byla dost vychrtlá a byl jsem spíš pro smích.

Objednal jsem si domů činky a hrazdu do dveří, jako každý jsem absolutně nevěděl, co jíst a jak cvičit. Cvičil jsem každý druhý den, jako asi každý, kdo začínal, jsem cvičil většinou jen ruce a stravu jsem vůbec neřešil. Časem jsem si začal na internetu zjišťovat co a jak, co jíst, jak cvičit. Začal jsem trošku řešit stravu a cvičit rozumněji.

Po roce cvičení doma jsem se rozhodl, že začnu chodit do posilovny, jelikož doma už mě to tak nebralo a neměl jsem takové možnosti. Začal jsem tam chodit s kamarádem a začalo mě to mnohem více bavit. Každý den jsem si na internetu četl víc o cvičení i stravě a do posilovny jsem chodil 4 - 5x týdně. Potom jednou za mnou přišel kamarád s nápadem, ať zkusím kondiční soutěž, tak jsem říkal, že vůbec na něco takového ještě zdaleka nemám, ale nakonec mě přemluvil a jel jsem se přihlásit do klubu a získal trenéra, který mě hned na soutěž také posílal. No, soutěž dobře nedopadla a to mě namotivovalo makat ještě víc, tak jsem začal dělat tvrdší tréninky. Mimo posilování mám hlavní koníček freerunning. Co jsem četl na internetu, tak hodně lidí psalo, že ten, kdo cvičí soutěžně a chce nabírat, tak do toho nemůže sportovat, jenže to mi přišlo jako blbost...

Sportoval jsem, cvičil jsem a váha šla nahoru. Měl jsme radost, jenže jednoho dne se mi pak ve škole při volejbalu stal úraz - přetrhl jsem si přední zkřížený vaz. Něco přes dva měsíce jsem necvičil ani nějak nejedl, váha mi klesla o 6 kg a na zraněné noze jsem měl přes stehno o 5 - 6 cm méně jak na té zdravé a to mě omezovalo na další soutěž, jelikož to bylo dost poznat i na pohled.

Momentálně je to půl roku od úrazu, chystám se na operaci, která mě čeká na konci září, noha je skoro stejná jako ta zdravá, jenže doktor mi říkal, že až budu po operaci, tak že svaly doslova shoří a dlouho to potrvá, než bude má noha vypadat stejně jako zdravá, a proto jsem se rozhodl nesoutěžit v klasické kulturistice, ale v kategorii physique, kde nejsou tolik vidět nohy. Alespoň do doby, než to srovnám. Na soutěž se chystám na podzim 2015, tak se budu snažit mít co nejlepší formu. Neříkám, že jsem nějak svalnatý na soutěžení, ale chci si to jen vyzkoušet kondičně, když už něco dělám, tak pořádně, ať mám na to i nějaké vzpomínky.