Vždycky jsem si s velkým zájmem a respektem k odvaze autora četl články, které se pokoušely ohodnotit šance a odhadnout výsledky Mr. Olympia. Už několik Olympií tu ale něco takového chybělo, a tak jsem se rozhodl jít se svou kůží na trh sám. Za týden bude po všem a tento článek asi bude k smíchu, přesto věřím, že mě vezmete jako vždy na milost. :)
Samozřejmě jde o subjektivní pohled a je mi jasné, že i letošní ročník si připraví nějaké překvapení, jako byla například loňská forma Roellyho Winklaara, předloňská bomba v podobě Shawna Rhodena nebo Brandon Curry z roku 2011. Také můžeme být svědky nějakého propadáku, jaký zažil Dennis Wolf v roce 2009, kdy skončil až mimo první hodnocenou patnáctku.
Startovní pole bude našlapané, ale přesto existují borci, o kterých se dá říci, že budou chybět. Tak především čtyřnásobný Mr. Olympia Jay Cutler, který loni uzavíral finálovou šestku. Jay tento rok vynechává, ale doufejme, že se příští rok ještě na nějaké soutěži představí. Chybět bude i vítěz Europa Show of Champions 2014 Justin Compton, který se nakonec rozhodl neuspěchat svou kariéru, zůstat déle v objemu a koncentrovat se na Arnold Classic 2015. Essa Obaid získal také nominaci, ale kvůli zdravotnímu stavu své matky sezónu přerušil. Alespoň pro mě je největší škodou neúčast Evana Centopaniho, který by byl schopný bojovat o TOP 10. Z borců, kteří se do Las Vegas nenominovali, bych jmenoval Toneyho Freemana, který bude chybět po dlouhých 8 letech! Z ostatních borců bych jmenoval ještě tři, kteří by měli potenciál tento rok některé soupeře v Las Vegas porazit. Jsou to Ben Pakulski, Fouad Abiad a nováček roku Max Charles.
Pojďme si projít papírové předpoklady jednotlivých závodníků, které v Las Vegas uvidíme. Začněme seznamem kulturistů, kteří budou pravděpodobně jen do počtu: Ibrahim Sami Fahim, Fred Smalls, JoJo Ntiforo a Johnnie Jackson.
Ibrahim Sami Fahim absolvuje jako držitel amatérského titulu Mr. Olympia svou premiéru mezi profesionály právě v Las Vegas a nebude to pro něj jednoduchý křest. I kdyby předvedl větší výkonnostní skok, budou ho asi ve výsledkové listině srážet vedle nováčkovské daně ještě slabší nohy. Vršek těla by mohl být s některými profesionály srovnatelný. Možná se mohl rozhodčím předvést již během roku na některé soutěži, aby své šance na lepší umístění podpořil, dal ale přednost nabírání hmoty, což se mu může v budoucnu vyplatit.
Fred Smalls působil ještě na podzim poměrně nebezpečně a ostatně právě v této době nasbíral potřebné body k nominaci na Olympii. Tento rok je to i přes skvělé showmanství bída s nouzí. Poslední místo na Arnold Classic a až 10. místo na Arnold Classic Brasil jsou pro Freda určitě zklamáním a nejsem si jistý, že tento trend dokáže změnit v Las Vegas. Přeci jen konkurence bude obrovská.
Pro JoJoa Ntifora je nominace na Mr. Olympia po 9leté profesionální kariéře vrcholem a určitě si ji užije. JoJo Ntiforo je příjemným překvapením sezóny, ale ke své nominaci se dostal především fantastickou připraveností. V Las Vegas se podobná kvalita formy dá očekávat u většiny soutěžících, a tak postrádám další triumfy, které by mohl JoJo vytáhnout.
Johnnie Jackson se tento rok zatím hledá, a přesto se dokázal o chlup nominovat. Vím, že tento 43letý veterán by se ještě neměl odepisovat, ale Johnnie potřebuje pro svůj úspěch vždycky skvělou formu, aby mu rozhodčí mohli alespoň trochu prominout ty jeho nohy. Naštěstí má Johnnie stále své triumfy, když v některých postojích vypadá jeho vršek nepřekonatelně. Každému se jistě vybaví hrudník z boku a most muscular. Je to jako věštění z koule, protože Jackson není naprosto spolehlivý ve finálním doladění formy, ale i super forma by stačila jen na nějaké umístění za TOP 10. Má sázka ale je, že se o chlup nevejde do patnáctky.
Následuje skupina borců, kteří se podle mého předpokladu budou prát o to, kdo z nich se dostane do TOP 10, ale místo je tam jen pro jednoho. Branch Warren, William Bonac, Jonathan Delarosa, Lionel Beyeke, Juan Morel a Steve Kuclo.
Branch Warren je další veterán, kterému přestávám věřit. I když dokázal vyhrát Europa Supershow, nejednalo se o jednoznačné vítězství v silné konkurenci. Warren také již poměrně dlouho nezískal cenný skalp některého z borců užší špičky. Formu stále udělat umí, objemy dokáže pořád fascinovat, ale jeho lehce potrhané tělo ztrácí punc. Tento stříbrný medailista z Mr. Olympia 2009 je kultovní postava světové kulturistiky a jeho popularita je ohromná, ale můj tip je, že na mládí to již stačit nebude.
Nováček v kategorii open William Bonac na posledních závodech v Tampě Bay sváděl vyrovnaný souboj s Victorem Martinezem, což mě překvapilo, když předtím v Riu de Janeiru na Arnold Classic Brasil dostal výprask v podobě 7. místa. Rozhodně může překvapit. Má vyvážené objemy a skvělou plasticitu svalů. Nevýhodou jsou úzká ramena a menší vzrůst, což znamená, že když je sám na pódiu, tak působí sice skvěle, ale při porovnání je to již horší. Na nováčka má Bonac za sebou skvělou sezónu, ale zatím nezískal žádný cenný skalp, i proto mu zatím příliš nevěřím.
Jonathan Delarosa zatím na své první vítězství mezi profesionály čeká, ale již třetí rok předvádí kvalitní a stále se zlepšující výkony, kdy dokáže svádět vyrovnané souboje s ostatními borci, které jsem zařadil do této početné skupiny kulturistů. Na TOP 10 ještě nemá, ale pár soupeřů by na Mr. Olympia 2014 porazit měl. Nevýhodou pro něj je menší výška a delší trup oproti končetinám. Na druhou stranu je jeho postava vyvážená bez výrazné slabiny, s úzkým pasem a širokými rameny
Lionel Beyeke má za sebou dvě sezóny náročného boje o nominaci na Mr. Olympia. Tento rok stejně jako loni nedosáhl na přímou nominaci díky vítězství na profi soutěži. Proto musel absolvovat v obou letech hned sérii závodů rozložených do 2 měsíců. Loni se mu snaha vyplatila, když v Las Vegas předvedl super formu a dostal se do TOP 10. V průběhu roku ale příliš často svou připraveností zklamal, čímž si dost kazí jméno. Zdá se být velmi nevyzpytatelným, takže odhadnout jeho výsledek je obzvláště těžké. Může být horší, ale objemy má na to, aby se stal opět překvapením soutěže. Mně to vychází na 12. místo. :)
Juan Morel se ve 2 předešlých letech Olympii vyhýbal, i když si svými výkony nominaci vždy zajistil. Nejdříve v roce 2012 zvítězil na Europa Battle of Champions, ale prohlásil, že ve své první sezóně mezi profesionály se necítí být ještě konkurenceschopný pro samotnou Mr. Olympia. Loni se zase držel hesla, že bez vítězství do Las Vegas nepatří, a tak odmítl nepřímou nominaci. Tento rok dokázal opět zvítězit, tentokrát v Torontu, a evidentně nemá cenu čekat na další výkonností skok. Je ale pravda, že Juan tento skok do budoucna ještě potřebuje. Je perfektně stavěný, má jedny z nejširších a nejmohutnější ramen, které doplňuje krásné břicho při nádechu. Slabinou jsou především stehna a lýtka. Forma, jakou předvedl v tomto roce, na TOP 10 stačit nemusí.
Dalším v pořadí je pro mě Steve Kuclo, kterého mám tendenci stále podceňovat. Uznávám, že má líbivou a symetrickou postavu. Formou většinou nezklame a jeho výsledky vypadají také působivě. Tento rok i loni si vždy ve svém jediném startu v sezóně poradil se všemi soupeři a dokázal zvítězit. Letošní vítězství na Arnold Classic Brasil má vzhledem ke konkurenci, která se v Riu sešla, svou váhu. Z výše uvedené skupiny borců dávám Kucla nejvýše. Sázím tedy na to, že překvapí a po loňském 14. místě se posune na konec první desítky.
Do další výkonnostní skupiny bych zařadil tři borce, které jsem měl ve svých poznámkách původně ve skupině s předešlými 7, ale tuším, že souboj těchto všech kulturistů může být velmi vyrovnaný a rozhodovat bude momentální vyladění formy. Sice tedy dost nejistě, ale přeci jen jsem se rozhodl považovat za favority této "druhé ligy" Roellyho Winklaara, Victora Martineze a Cedrica McMillana.
Roelly Winklaar mě loni naprosto šokoval svou skvělou formou. Byl široký jako nikdy! Pořád jsem se sám sebe ptal, jestli se naučil lépe zaujímat čelní postoje, nebo se mu záda tak zlepšila. Tento rok měl smůlu, když se těsně před Arnold Classic zranil při nehodě na motorce. Přesto si pro potřebné vítězství došel do Chicaga, ale jeho forma připomínala spíš výkonnost pro něj obvyklou než formu z Mr. Olympia 2013. Kam ho jeho obrovské končetiny a slabší trup dovedou, je těžké odhadovat. Může opět skončit těsně za absolutní špičkou, ale může i zklamat. S třesoucí se rukou píši 9. místo.
Zdá se, že zkušený Victor Martinez se dostává opět do pohody po tom, co mu dělaly starosti zranění a pobyty ve vazbě. Jeho forma na Arnold Classic 2014 i na Wings of Strength PBW Tampa Pro 2014 vypadala velmi slibně. Loni Martinezovi TOP 10 těsně unikla, tento rok by to mohl napravit a opět se vrátit do této společnosti. Na finále, ve kterém byl Victor již 5x, dle mého odhadu již nemá.
Cedric McMillan mě svou loňskou formou z Las Vegas nezklamal a tento rok na Arnold Classic příjemně překvapil. Vypadá to, že finální doladění formy už zvládá. Po Arnold Classic jsem ale nechápal, že si nenaplánoval další start, který by asi určitě potvrdil jeho nominaci. Nechce se mi věřit, že by byl tak prozíravý a věřil, že 7 bodů mu bude nakonec stačit. Také se mi nechce věřit, že by o účast na Mr. Olympia nestál. Přesto by mě to zajímalo, protože buď odpočíval, nebo se pilně připravoval. V každém případě se mi kvůli tomu, že často cestoval, jeví jako pravděpodobnější varianta, že se startem příliš nepočítal. Nakonec se ale rozhodl připravit a věřím, že ví, co dělá, a že dokáže předvést minimálně obdobnou formu jako na Arnold Classic 2014. O postavě Cedrica se v posledních letech napsalo hodně chvály: úzký pas, široká ramena, symetrie bez slabiny, je vysoký… ale stále to nevypadá na to, že by mohl bojoval o medaile.
Dennis Wolf přebírá cenu za vítězství na Arnold Classic 2014 od Arnolda Schwarzeneggera.
Nyní nás čeká již poslední šestice borců. Vyjmenovávat je snad ani nemusím, a proto začněme hned od šestého místa, kde vidím Dextera Jacksona. Mr. Olympia z roku 2008 a možná nejvytrvalejší profík historie rozhodně stále nepatří do starého železa. Pořád má pod kontrolou takovou masu svalů bez výrazné slabiny, která ho spolehlivě zařazuje do absolutní špičky. Poslední léta sice tuto špičku uzavírá, ale s ostatními borci skoro neprohrává. V doladění formy je poměrně spolehlivý - jeho horší, chcete-li standardní forma pořád stačí na dobrý výsledek.
Dennise Wolfa dávám již na 5. místo a vím, že tím dost riskuji. Loni třetí a tento rok s triumfem v rukách v podobě vítězství na prestižním Arnold Classic určitě míří vysoko, ale nebyl by to odvážný tip, kdyby v něm chyběl alespoň jeden velký risk. Věřím, že symetrie Rhodena a progres Big Ramyho tentokrát zvítězí nad německým obrem.
Tím se dostávám k Shawnu Rhodenovi a předem říkám, že pro něj mám slabost. Líbí se mi jeho symetrie a důraz na detaily. Je sice nejhubenější z dnešní špičky, ale boduje díky krásné postavě bez slabiny, zaobleným svalům a skvělé připravenosti. Uvidíme, čemu dají rozhodčí přednost.
Mamdouh Elssbiay bude stejně jako loni černým koněm soutěže. Loni jako nováček mezi profíky získal titul na New York Pro 2013 a v Las Vegas to stačilo na 8. místo. Tento rok svůj titul v New Yorku obhájil, když se rozhodoval do poslední chvíle, jestli bude startovat. Nebyl si jistý formou, protože se zotavoval po infekci horních cest dýchacích, což si vyžádalo tři týdny problémů s příjmem stravy a bez tréninku. Přesto byl Big Ramy v New Yorku famózní. Jestli nepředvedl úplně všechno, co chtěl, máme se v Las Vegas na co těšit. Jsem přesvědčený, že Elssbiay je mužem budoucnosti. Ze současné špičky má nejlépe stavěnou postavu a objemy se může v klidu srovnávat i s Greenem a Heathem. Zatím mu chyběla kvalita a hustota svalů, ale závod od závodu toto manko umazává. Jestli ne tento rok, tak v dalších letech by mohl začít bojovat o titul.
Mám dojem, že by bylo příliš troufalé dát na první dvě místa někoho jiného než duo Green - Heath. To, s jakou suverenitou vládnou světu kulturistiky již 2 roky, je obdivuhodné. Oba jsou krok před ostatními a Kai Greene i během roku předváděl na exhibicích postavu z jiného světa. Často mi běželo hlavou, jak může být ještě někdo jiný lepší, než je on, ale je to tak. Kai je zatím jen dvojka a musí bojovat i s aurou vítěze Mr. Olympia. Řekl bych, že je nepsané pravidlo: "Když budeš na stejné úrovni jako držitel titulu, prohraješ. Abys ho porazil, musíš být prostě lepší." Tím nechci říct, že by si Phil své tituly nezasloužil. To rozhodně NE! Jen tím chci říct, že před Greenem je těžký úkol - musí být lepší a nestačí být porovnatelný. I když fandím Kaiovi, myslím, že ve své roli Phil Heath nezklame a udrží titul ve svých rukách.
Tak to je můj tip. A jaký je Váš? Nenechte se ovlivnit a zkuste to v naší
tipovací soutěži!