L-Glutamin se v současné době drží právem na špici sportovních suplementů a jak se zdá, ještě chvíli si tam pobude. Podívejme se tedy na něj podrobněji, kdy byl objeven, k čemu byl a je v medicíně používán, kdy a proč se začal užívat ve sportu a proč je právě zde tak oblíbený...
Začnu trochou hlubší teorie. Předem upozorňuji, že je opravdu dosti hlubší, a proto, pokud tato někoho příliš nezajímá, můžete jí přeskočit kliknutím zde.
Historie objevení aminokyseliny Glutamin sahá do roku 1866, kdy Hans Ritthausen publikoval článek o nové substanci, vznikající při vaření rostlinného klihu z vlčího bobu s kyselinou sírovou. Identifikoval ji jako monobazickou organickou kyselinu, obsahující dusík. Za několik let poté byla struktura nově objevené aminokyseliny identifikována. Dlouhá léta stála na okraji zájmu, přestože již na počátku dvacátého století byla publikoval studie o klíčovém významu glutaminu v proteinovém metabolismu. Nejvíce pozornosti i místa na stránkách odborného tisku se však glutaminu dostalo v letech devadesátých, hlavně v souvislosti s rozvojem umělé výživy, imunologie a intenzivní medicíny.
Glutamin je neesenciální aminokyselina, jeho koncentrace (jak extracelulární, tak především intracelulární) je v našem organismu mnohem vyšší než koncentrace jiných aminokyselin. Glutamin slouží jako energetický substrát pro rychle se dělící buňky, hraje důležitou roli v energetickém metabolismu centrální nervové soustavy (CNS), podílí se na regulaci acidobazické rovnováhy, je prekurzorem pro scavengery kyslíkových radikálů. V kosterním svalu je intracelulární koncentrace glutaminu faktorem určujícím rychlost proteosyntézy/proteolýzy.
O kousek výše bylo uvedeno, že se jedná o aminokyselinu neesenciální, ovšem za určitých okolností (hyperkatabolismus, stres) se stává její vnější přívod do organismu nezbytným.
Nyní k anabolickému efektu glutaminu. "Kosterní sval tvoří zhruba polovinu zásob bílkovin v lidském těle. Regulace proteosyntézy/proteolýzy ve svalu má proto zcela zásadní význam pro udržení proteinové homeostázy. Sval je zásobárnou, ze které jsou aminokyseliny uvolňovány během zátěže. Jejich spektrum je však jiné než spektrum aminokyselin obsažených v intaktních proteinech před proteolýzou. Je to dáno tím, že některé aminokyseliny (přednostně větvené, tj. valin, leucin a isoleucin) jsou transaminovány již ve svalu a do oběhu jsou potom vyplavována jejich ketoanaloga a aminoskupina je použita hlavně pro syntézu glutaminu. V zátěžové situaci, kdy je glutamin zvýšeně mobilizován, dojde v myocytech (ale i hepatocytech) k jeho intracelulární depleci. Glutamin, vzhledem k vysoké intracelulární koncentraci, je významným osmoticky aktivním amfiontem. "Cell shrinkage" při poruše osmotické rovnováhy při intracelulární depleci glutaminu má za následek značnou akcentaci proteolytických dějů. Tento mechanismus může být vysvětlením anabolického efektu glutaminu jako aditiva v umělé výživě." (MUDr. František Duška, II.interní klinika FNKV).
Glutamin je tedy důležitým substrátem, který je mobilizován v těle během zátěže. Základní filosofií suplementace glutaminu je jednak podpora glutamin-dependentních orgánů, jednak ušetření tělesných proteinů, ze kterých by musel být glutamin mobilizován, kdyby nebyl dodán. Následuje popsání tří základní funkcí glutaminu:
Podpora střevní sliznice - Mnohé studie z devadesátých let prokázaly pozitivní vliv glutaminem obohacené parenterální výživy na trofiku střevní sliznice. Lepší funkce sliznice zlepšuje integritu střeva a zmenšuje translokaci bakterií a tím snižuje výskyt infekčních komplikací. Podobné morfologické výsledky má i podávání větvených aminokyselin, translokace bakterií jimi však ovlivněna není.
Ovlivnění hyperkatabolismu - Glutamin podaný ve standardní dávce 0,29/kg/den (23g pro 80kg muže) má výrazný anabolický efekt. Bylo zjištěno, že toto jeho působení je způsobeno hlavně urychlením proteosyntetických dějů. Degradace proteinů je ovlivněna jen málo a navíc pouze u proteinů s dlouhým poločasem. Anabolický efekt je pro glutamin specifický (resp. u ostatních aminokyselin je výrazně menší) a je akcentován při katabolických stavech. Suplementace glutaminu např. signifikantně snižuje atrofie svalů při dlouhodobé léčbě vysokými dávkami kortikoidů.
Podpora imunitních funkcí - Buňky imunitního systému preferují glutamin před glukózou jako energetický substrát, glutamin je pro ně rovněž substrátem pro syntézu purinů, tak nezbytných při jejich rychlé proliferaci v odpověď na stimulaci. Glutamin prokazatelně snižuje riziko infekce u kriticky nemocných pacientů. Některé starší práce prokázaly snížení incidence infekčních komplikací a zkrácení délky hospitalizace po transplantacích kostní dřeně.
Klinicky doporučované dávky glutaminu jsou zatím následující:
0,19 - 0,29 g/kg/den (15-25g pro 80kg muže) pro podporu střevní sliznice a v anabolických indikacích
0,37 - 0,57 g/kg/den (30-45g pro 80kg muže) výrazně imunosuprimovaných (např. transplantace kostní dřeně)
(slovo "zatím" je výše uvedeno záměrně a to především v důsledku absence dvojitě slepých studií a především klinických zkušeností s možnými riziky a nežádoucími účinky).
To bylo něco málo odborné teorie pro náročnější z vás, nyní vše ještě jednou a to nejlépe "naším" jazykem. Tak tedy...
Glutamin je nejčastěji se vyskytující aminokyselina v našem těle, tvoří více něž 50% intra a extracelulárních aminokyselin. Jedná se o aminokyselinu neesenciální, tzn. naše tělo si jí může z "dostupných surovin" v případě potřeby vyrobit. A právě toto je část důvodu, proč je v kulturistice a obecně ve sportu tak populární. Pokud totiž v těle dojde ke snížení hladiny glutaminu, tělo si ho začne vytvářet přeměnou jiných aminokyselin. Jestliže je však jeho hladina vysoká, nejsou ostatní aminokyseliny využity a navíc dochází i k ochraně svalové tkáně, která by jinak byla právě jako zdroj aminokyselin využita.
Mimo pozitivních vlivů v oblasti anabolismu (procesy nárůstu svalové hmoty) a antikatabolismu (katabolismus - procesy odbourávání svalové hmoty) má glutamin i příznivý vliv na zvyšování hladiny růstového hormonu. Toto tvrzení však není podloženo více než jednou studií a proto si na potvrzení či vyvrácení budeme muset ještě chvíli počkat. Mimo výše uvedené se glutamin také používá pro výstavbu bílých krvinek a tím je velmi důležitý pro imunitní systém a regeneraci.
Nyní k dávkování. Běžná denní dávka glutaminu se pohybuje od 2,5-10g denně s tím, že spodní hranici většinou udávají výrobci jako svá doporučení přímo na suplementech, vrchní hranici naopak zkušení trenéři ze své praxe. Dokonce se občas uvádějí i dávky nad 20g denně.
Kdy je nejvhodnější čas k suplementaci glutaminem? Ideálně hned po tréninku (5g) a to spolu s creatinem (5g) a BCAA (3g), dalších 5g můžete přijmout s hodinovým zpožděním.
Jaké jsou maximální denní přípustné dávky? Ve studiích se zdravými (!) dobrovolníky byly tolerovány dávky 0,57g na 1kg hmotnosti denně (45g pro 80kg muže) bez jakýchkoliv projevů toxicity. Projevy toxicity či závažné nežádoucí účinky glutaminu nebyly zaznamenány ani po relativně velmi vysokých dávkách. Je třeba však poznamenat, že ve většině klinických studií byly z experimentu vyloučeny osoby se selháním jater či ledvin, metastatickým karcinomem a jiní nemocní.
A blížíme se ke konci, poslední co zbývá je uvést průřez našeho trhu. Nutno říci, že glutamin není právě levná záležitost, ovšem na druhou stranu jeho účinky za pár korun navíc rozhodně stojí. V současné době (07/2003) pořídíte 500g kvalitního L-Glutaminu v ceně od 1050,- (např. Aminostar) po cca 1500,- (Weider). Mimo to můžete narazit i na podstatně levnější "jedince", ovšem stejně jako u jiných suplementů, nejlevnější ne vždy znamená nejlepší...
Na závěr několik názorů na užívání L-Glutaminu od několika "místních": PetkaB používá v současnosti glutamin ve své dietě a komentuje to slovy: "Glutamin je dobrá věc, alespoň já ten pocit mám... Třeba teď v dietě ho beru hned po tréninku a mám pocit, že to dost urychluje regeneraci... 5g hned po každém tréninku, vždy spolu s BCAA...". Jongi jde ve stejných stopách: "Glutamin je vynikající na regeneraci, hodně podporuje imunitu, je to jeden z mála doplňků, který opravdu funguje...". A o "zahraniční" názor se postará Ramon: "Naprosto výborná věc na imunitu, dříve jsem neustále na něco trpěl, od té doby co ho beru, tak jsem naprosto zdravej... Dávám 10g před a 10 po tréninku, navíc je výbornej v kombinaci s creatinem..."
Další komentář myslím netřeba...
S ohledem na výše uvedené citace a podobně uvádím přehled použité literatury:
- Lékařská fyziologie (Stanislav Trojan, 1996)
- Glutamin: Biochemie, patobiochemie a užití umělé výživy, MUDr. František Duška, 2002)
- Encyklopedie kulturistiky (Thorne, Embleton, 1998)
- Suplementy ve výživě (Embleton, Thorne, 1999)
11:59
