Toto je komerční sdělení, Ronnie.cz není jeho autorem.
Text: JULIAN SCHMIDT
Foto: CHRIS LUND, KEVIN HORTON
Šestinásobný šampión Mr. Olympia (1992 - 1997) Dorian Yates dominoval bodybuildingu v 90. letech minulého století. Tady je jeho tréninková filosofie a její specifika, jež jej oddělily od ostatních a upevnily jeho nadvládu.
„Pokud je intenzita lidské touhy dostatečně silná, člověk zapálí svět i ze své podkrovní komůrky,“ napsal francouzský novinář, spisovatel a pilot Antoine de Saint-Exupéry v roce 23 P. D. (Před Dorianem). Možná tím ohlásil příchod jistého epochálního bodybuildera, jenž zanechá svůj sport změněný navždy. Dorian Yates se ukázal jako nositel ohně, muž vedoucí následníky do nové epochy mentální i fyzické síly.
Bodybuilding před Dorianem byl vězněm svého tradičního pojímání: buď jste provedli předepsaný počet opakování, sérií a cviků, nebo Vás poslali z posilovny domů. Yates tento koncept obrátil naruby, vysvobodil tréninky z jejich konečné aritmetiky a umístil je do nekonečných dimenzí lidské představivosti a vůle.
Jeho trénink byl natolik revoluční, že jej vlastně všichni současní kulturisté stále berou spíše skepticky. Byl a je mytickým stvořením, uvádějícím nás v úžas - pozoruhodná ikona 90. let minulého století, známých jako „Dorianova dekáda“, jehož šest titulů Mr. Olympia bledne ve stínu jeho sálající tréninkové intenzity.
Ve snaze popsat své tréninkové principy, jež dodnes zůstávají částečně zahaleny rouškou tajemství, Yates pouze řekl: „Nezkoušejte dělat to co já, dokud za sebou nemáte několik let tréninkové praxe. Ani potom mne však nekopírujte - musíte sami zjistit, co nejlépe zabírá na Vás.“
Dorian Yates se nám tím pokouší sdělit, že pracoval více na rozvoji intenzity než na budování svalů, přičemž to první je nezbytné pro to druhé. Co je ale důležitější - intenzita je funkcí mentální síly ve formě koncentrace, vůle a pochopení množství faktorů, ovlivňujících svalový růst.
Popisovat Yatesovo pojímání intenzity slovy „propojení mezi myslí a svalem“ je jako snaha popsat Symfonii č. 8 Antona Brucknera jako pouhé „seřazení not“. Aby Yates prozkoumal povahu a limity své intenzity, byl schopen dotlačit sám sebe dál než kterýkoliv bodybuilder v historii, přičemž sám plně porozuměl jednomu z nejzákladnějších zákonů přirozeného řádu: jak vyprodukovat maximální efekt z minima. Jeho analytická mysl pracovala během každého opakování, srovnávala stresy a zavrhovala ty, které zaostávaly při optimální svalové produkci. Celé hledání jej pak vedlo k nauce o tom, co je trénink.
„Nikdy jsem se nehlásil k strategii náhodnosti,“ rád říkal. Před prvním tréninkem prošel každičký kousek dostupné literatury o bodybuildingu a fyziologii. Pak při testování teorií o síle a svalovém růstu v posilovně smíchal dva principy, které vyvolaly v bodybuildingu revoluci, a dal nám svůj systém Heavy Duty: (1) maximální svalová odezva je získána prostřednictvím šoku z krátkého, vysoce intenzivního tréninku a (2) ke svalovému růstu dochází pouze po zotavení.
Yatesovou inspirací byly radikální interpretace tohoto zdůvodnění od nyní již zesnulého Mika Mentzera. Dorian je ovšem svým vlastním předvojem. Dokázal totiž, že žádný tréninkový systém není univerzálně použitelný a má být raději modifikován na osobní vlastnosti jedince.
„Mentzer argumentoval, že pokud vykonáváte plný rozsah pohybu, můžete zredukovat trénink na jednu sérii pro tělesnou partii,“ vysvětloval. „Já jsem však přesvědčený, že k procvičení odlišných aspektů příslušného svalu je potřeba více cviků. Kdybych například nedělal hacken dřepy a spoléhal pouze na tlaky nohama, extenze kvadricepsů a dřepy na stroji Smith, přišel bych o vnější křivky stehen. Podobně, kdybych pro záda dělal jenom shyby, udržel bych dobré horní latissimy, chyběla by mi ale hustota ve středu a dolní části zad. Věřím, že jednou sérií od cviku lze dosáhnout dobrých přírůstků, nicméně pro celkový rozvoj potřebujete pestrý výběr cviků.“
Yates se však při tom stěží odchýlil od principu jedné série. U hlavních cviků pro každou tělesnou partii udělal před maximální sérií jen jednu, maximálně dvě rozcvičovací série. Jedinou výjimkou byl hrudník, kde svoji finální sérii předešel třemi rozcvičovacími sériemi (což bylo vzhledem k váze pro tlaky a ke zranitelnosti kloubů v této oblasti obezřetné). Mnohé následující cviky žádné rozcvičovací série nepředcházely („Jsem již rozehřátý od prvního cviku,“ řekl). Místo toho se vrhnul přímo na „finální sérii ze všech sil“, jak ji nazýval, jež se stala jádrem jeho systému Heavy Duty.
Tohle je pouze část obsáhlého textu a ilustrací. Kompletní exkluzivní článek i s rozpisy tréninkových plánů Doriana Yatese se nachází v čísle 7 společné české a slovenské edice prestižního mezinárodního časopiseckého titulu MUSCLE&FITNESS.
Článek v plném znění naleznete
v Muscle&Fitness 7/2012, který zakoupíte v novinových stáncích nebo zde.
