Jsem opět zde s Hardcore sodou. Jsem plný energie, protože už je tu konečně jaro, což se pozná podle toho, že sníh padá pouze každý druhý den a obvykle se ho už neudrží více než 5 centimetrů naráz. Začátkem léta už bude sněžit jenom v noci, což nepotěší lyžaře, ale naopak velmi potěší správu silnic. Silnice totiž z neznámého důvodu vypadají jaksi nemocně. Jsou takové celé pokroucené a děravé. Dramatické změny v kvalitě vozovky prý způsobují voda, mráz a další nepředvídatelné meteorologické jevy, se kterými se zkrátka při výstavbě silnic vůbec nepočítalo. Oprava výtluků (tak se odborně nazývá něco, co já zcela neodborně při zuřivém kličkování komentuju slovy: "No ku*va, to je díra jak prase!") proběhne údajně pro nedostatek financí pouze na silnících první třídy. Zbytek tankodromu zůstane jakožto kulturní památka zachován pro všechny řidiče, kteří to v důsledku frustrace nad neustálým kličkováním raději v maximální rychlosti namíří do nejbližšího betonového sloupu.
Dost ale bylo stěžování. Jak jsem řekl, jaro už je tady a je zvykem někdy touhle dobou začít přemýšlet o ladění formy, kterou lze dobře zúročit na koupališti. No a pokud nemáte koupaliště rádi, stojí za to poctivě vydřených 20 % podkožního tuku předvést alespoň na soutěži. Třeba na Loaded Cupu.
Jak se dostat do formy je ovšem miliónová otázka. Výživových směrů je dnes už tolik, že Vám z toho půjde hlava kolem. Nic ale nezkazíte, když začnete malou detoxikací organismu, k čemuž velmi dobře poslouží jednodenní půst. Četli jste přeci Mýtus v Ostravě, ne? Požádali jsme proto dobrovolníka, náhodně vybraného kondičně trénujícího muže, aby absolvoval jednodenní očistný půst a zapisoval své pocity v průběhu celého dne. Záznam přinášíme níže:
6:40 - Vstávám a naplňuje mě radostné očekávání. Od dnešního rána až do zítřejší snídaně nebudu vůbec nic jíst. Jsem na sebe hrdý. V podstatě jsem se stal součástí revolučního výzkumu.
6:51 - Jdu k lednici, ale pak se zarazím a musím se sám sobě hlasitě zasmát. Právě jsem si uvědomil, že jsem byl celý život otrokem. S tím je ale konec. Ode dneška jím, abych žil, ne naopak! Je to osvobozující pocit.
7:12 - Piju kávu (tu mám povolenou, stejně jako zeleninové šťávy, které jsem ještě nikdy nepil, ale na které se moc těším) a čtu si na internetu články o fyziologicky prospěšném hladovění. Uznale pokyvuji hlavou nad zkušenostmi ostřílených hladovkářů, registruji se na diskusním fórum pod přezdívkou "Hungry_Man" a dělím se o první dojmy ze svého premiérového půstu.
7:48 - Cestou do práce pozoruju s úšklebkem bilboard s reklamou na snídaňové menu v McDonald's. Něco takového už bych do sebe nikdy nenacpal. Až skončím očistnou hladovku, budu už jíst jen zdravě a nebudu si zanášet tělo podobnýma toxickýma zplodinama.
8:04 - Přicházím do kanceláře, pozdravím kolegu u vedlejšího stolu a věnuju mu soustrastný pohled, když vidím, jak do sebe cpe housku se šunkou a salámem. Vychutnávám si sluneční paprsky, které si prorazily cestu skrz žaluzie. Jako bych je vnímal dnes úplně jinak. Asi je to tím, jak se tělo začíná detoxikovat a mně se bystří smyslové vnímání.
8:39 - Práce mi jde skvěle od ruky. To je další důkaz prospěšnosti hladovění. Trochu mi kručí v žaludku, ale to je normální. V diskusích na internetu jsem se dočetl, že je to jen dočasné a brzy to přejde.
10:27 - Kolega vytahuje na svačinu druhou housku se šunkou a salámem. Opět mu věnuju soustrastný pohled. Sám už mám docela hlad, ale to je jen taková malá krize, kterou hravě překonám.
11:03 - Krize nepřestává. Hlad je čím dál tím větší a rozhoduji se, že je správný čas podpořit detoxikaci zeleninovými šťávami. Dvě balení jsem si koupil cestou do práce. Jedno vytahuju z lednice a nalévám si skleničku. Kolega si toho všímá a měří si mě nedůvěřivým pohledem.
11:09 - Po trojím vyčištění zubů konečně mizí odporná pachuť bio zeleninové šťávy. Byla evidentně zkažená. Ještě že mám druhé balení. Načnu ho po obědě, protože krize, zdá se, přechází a hlad ustupuje.
12:39 - Kolega vytahuje k obědu dvě housky, tentokrát se šunkou, sýrem a vajíčkem. Při pohledu na jeho umaštěnou pusu je mi zle a posílám mu jeden nenávistný pohled. Malý kousek housky nedojídá a vyhazuje ho do odpadkového koše. Zasloužil by facku, takhle plýtvat jídlem.
13:04 - Načínám druhé balení zeleninové šťávy. Chutná stejně jako to první. Evidentně je taky zkažená, k vzteku. Jdu si čistit zuby a šťávu vylévám do záchodu. Dávám si alespoň kávu.
14:00 - Kolega vytahuje další dvě housky se salámem. Zařvu na něj, jestli nechce jít mlaskat jinam. S vyděšeným výrazem v očích bere housky a opouští kancelář.
15:44 - Křeče v žaludku se zhoršují. Sundávám ze stolu kalendář s motivem masových receptů a těžítko z moduritu s podobou červeného jablka. Ruší mě v soustředění.
16:09 - Kolega mlčky vytahuje housku se salámem a plíží se ke dveřím. Snaží se vypadat nenápadně. Ve chvíli, kdy sahá po klice, zařvu a házím po něm sešívačku. Uhýbá a mizí za dveřmi.
16:21 - Kolega už se nevrátil. Zamyšleně si prohlížím zbytek housky, který vyhodil do odpadkového koše, a poté odcházím z kanceláře na trénink.
16:34 - Cestou do fitka se mi trochu vrací rozvaha. Trénink nepochybně přebije strašlivý pocit hladu a kručení v břiše.
16:39 - Míjím pick-up s motivem medovníku na kapotě. Pro objednávky volejte 602 311... Na poslední chvíli se z protisměru vracím do svého jízdního pruhu.
17:02 - Ve fitku míjím bar a snažím se nedívat na regály plné proteinových tyčinek. Trénink ukončuji zhruba po dvaceti minutách. Jsem zcela vyčerpán.
18:11 - Přicházím domů a piju dnes již osmý šálek kávy. Předávkování kofeinem se projevuje nekontrolovatelným třesem v rukou. Loguji se na fórum o hladovění a dělím se o své dojmy.
18:13 - Můj uživatelský účet "Hungry_Man" byl administrátorem zablokován pro vulgaritu. Debil jeden, šibe mu z hladu asi.
19:45 - Smysl pro povinnost mi brání ukončit hladovku. Zapínám televizi a projíždím jednotlivé kanály - reportáž o skandálu s koňským masem v potravinách - pořad o vaření - reklama na čokoládu... Nakonec vybírám dokument o zvířatech na Animal Planet HD.
19:49 - Při scéně, kdy supi požírají mrtvou zebru, mi začínají nekontrolovatelně téct sliny. Vypínám televizi.
21:07 - Čistím si zuby a jdu spát.
22:07 - Nedaří se mi usnout. Vibrace v žaludku jsou příliš silné. Přenášejí se do celého těla a jsou neuvěřitelně hlasité. Beru si prášek na spaní a špunty do uší.
02:36 - Do postele jsem si přinesl půl bochníku chleba, 200 g krájeného salámu, sýr, ananasový kompot, dva čokoládové muffiny, borůvkový jogurt, sušenky s mléčnou náplní, čokoládu s oříšky, pytlík arašídů, pomerančový džus, Coca-Colu a pistáciové mléko. Není na tom nic špatného. Jak jsem se dočetl v odborných článcích, jde zkrátka o plánovanou fázi zvanou "overeating".
03:42 - Křeče z hladu vystřídaly křeče z přejedení.
03:58 - Usínám v posteli zavalen obaly od potravin.
07:40 - Beru si volno a zůstávám doma. Každých 10 minut trávím na záchodě, což je pravděpodobně následek overeating fáze.
07:40 - Poučen předchozím omylem tentokrát volím pečlivěji. Po chvilce hledání na internetu se přihlašuji do průzkumu na téma "vitariánství".