"You have my curiosity."
Vaši zvědavost jsem si tedy získal a mohu nyní pokračovat. Nejprve shrňme až kacířskou ideu, kterou jsem předestřel v první části tohoto článku:
Jíst 4 - 6 malých porcí během dne pro lidi, kteří chtějí zhubnout, a 5 - 8 velkých jídel denně pro ty, kteří chtějí nabrat co nejvíce svalové hmoty, je pro většinu lidí: 1) vyhazování peněz za jídlo, 2) kontraproduktivní vzhledem k výsledkům, kterých chtějí dosáhnout, 3) pro některé z nich dokonce nebezpečné. Existují však lidé, a to je nutné opět zdůraznit, kteří z tohoto způsobu mohou profitovat. Jedná se o ty, kteří užívají steroidy, o některé dobře geneticky obdařené jedince, o některé profesionální sportovce a o lidi, kteří tak činí za určitých velmi specifických pravidel, ke kterým se dostaneme dále.
Vědecká revoluce
Jeden moudrý člověk - Thomas Samuel Kuhn - v roce 1962 zavedl pojem paradigma. Paradigma označuje stav poznání v určité oblasti, který se v dané době považuje za všeobecně platný. Kdysi tak bylo paradigmatem, že Země je středem vesmíru. Postupně se však pokrok lidského poznání zvětšuje a začínají se objevovat anomálie, které nezapadají do převládajícího paradigmatu. Pokud se jich nahromadí dostatečné množství, dojde k takzvané vědecké revoluci a je přijato paradigma nové. Díky skupině lidí a zejména Galileu Galileovi se tak dnes ve škole učíme, že Země je pouze jednou planetou ve vesmíru.
Někdy však nové paradigma nemusí být nutně v rozporu s původním, může jej pouze doplňovat. Vedle paradigmatu klasické fyziky, která vysvětluje dění ve světě kolem nás, tak koexistuje paradigma pro objekty makrosvěta (na úrovni planet) v podání relativistické fyziky a na úrovni mikrosvěta (částic) v podání kvantové fyziky. Druhé a třetí jmenované je přitom v naprostém rozporu k tomu, jak svět kolem nás pozorujeme a jak mu rozumíme, a dokonce si navzájem mezi sebou odporují.
V mém případě anomálie, lidé, na které mýtus o stravě neúčinkoval, a osobní zkušenost byly důvodem, proč nyní píšu článek, který odporuje převládajícímu paradigmatu o výživě ve světě fitness (silovém tréninku). Stejně jako ve fyzice však nové paradigma, které představím, si neklade za cíl být jediným správným a existujícím (jak jsem zmínil, původní paradigma je vhodné pro určitou skupinu lidí), ale koexistovat s tím původním a vytvořit s ním syntézu (stejně jako se snaží M-teorie spojit protichůdné poznatky relativistické a kvantové fyziky).
Proč to nefunguje?
Bavme se nejprve o lidech, kteří ve snaze nabírat co nejvíce svalů konzumují co nejvíce co největších jídel denně. Pokud bychom existovali v ideálním světě, všechno, co bychom zkonzumovali, by tělo bezezbytku využilo, proteiny by vytvořily svaly, sacharidy by tento proces energeticky zajistily a svaly naplnily glykogenem a tuky by tomu zpovzdálí přihlížely. Bohužel však v takovém světě nežijeme, byť se příznivci objemových jídelníčků chovají někdy opačně. Alfou a omegou toho, jaké výsledky budete mít, není to, KOLIK potravy ZKONZUMUJETE, ale JAK HODNĚ z této zkonzumované potravy dokáže Vaše tělo reálně VYUŽÍT. A tady se dostáváme k celému jádru problému. Většina lidí totiž svůj gastrointestinální (trávicí) trakt značně přeceňuje. To, kolik ze stravy, kterou jsme pozřeli, dokáže naše tělo využít, závisí zejména na:
1) Dostatečném množství trávicích enzymů, které dokážou potravu rozložit, přičemž tyto enzymy potřebují alkalické prostředí, aby mohly správně působit.
2) Na probiotických bakteriích (např. Bifidobacterium bifidum, Lactobacillus acidophilus a dalších), které musí být ve střevě přítomny v dostatečném množství a které sekretují antibiotické substance, jež ničí patogenní bakterie a pomáhají tak trávení a využití živin z potravy. Probiotické bakterie se živí vlákninou, a pokud ji mají dostatečně zajištěnou, přirozeně se rozmnožují.
3) Na živých faktorech stravy, kterou jsme přijali (čím více byla potrava zpracována uměle, než jsme ji do sebe přijali (na vrcholu trůní smažení na přepáleném oleji), tím větším nárokům naše střeva vystavuje z hlediska druhých dvou faktorů).
Ve stěnách gastrointestinálního traktu (GIT) se nachází přes 500 miliónů neuronů, které dohromady tvoří takzvaný enterický nervový systém, populárně nazývaný "druhý mozek", a to z důvodu, že je na činnosti CNS téměř nezávislý a také se jedná o druhé největší seskupení neuronů v lidském těle. Tento systém reguluje motilitu (hybnost) GIT, sekreci, transport tekutin, absorpci živin, vylučování hormonů, tvoří se zde většina serotoninu a je také zapojen do regulace imunitních funkcí organismu a obrany proti škodlivým látkám (70 procent imunitního systému je situováno do oblasti střev). To, v jakém stavu je naše GIT a tedy i enterický nervový systém, určuje nejen míru našeho fyzického zdraví, ale přes četné neurohumorální propojení s mozkem i zdraví psychického. Ať již je tedy cílem člověka udržet si psychickou pohodu, být celkově zdravý, shodit tuk, nabrat svaly, nebo zvyšovat své energetické rezervy, zdraví GIT (zejména střev) je klíčem.
Maso, vejce, rýže, ovesné vločky a řada dalších potravin, které se při aplikaci mýtu o stravě denně nadměrně konzumují, jsou potraviny, které zvyšují kyselost našeho organismu (společně s velkým množstvím proteinů, fyzickým a psychickým stresem a toxiny, které se dostanou do našeho těla skrze plíce, pokožku a stěny trávicího traktu). Jak již bylo napsáno, aby mohly trávicí enzymy plnit svou funkci, potřebují působit v alkalickém prostředí (které vytváří řada druhů čerstvého ovoce a zeleniny a přijímání ionizovaných forem minerálů). Dlouhodobá nadměrná konzumace stravy spolu s kyselým prostředím vede k jejich nedostatečnému množství a menší účinnosti a tedy ke snížení vstřebávání minerálů a ostatních živin, snížení produkce energie v buňkách, snížení schopnosti detoxikace těla od těžkých kovů a snížení imunity. Snížená schopnost absorpce živin vede k jejich většímu hromadění ve střevech (zejména nestrávených bílkovin) a hnilobným procesům, které vedou ke vzniku patogenních bakterií. Ty se začnou rozmnožovat, a pokud se jejich poměr k probiotickým zvýší nad 15:85, nedokážou se jich probiotika nadále zbavovat a jejich počet se začne snižovat. Využitelnost stravy se tak opět sníží a zanesení střev zvýší. Navenek se to může jevit jako zhoršená regenerace a dosažení plateau ve svalovém či silovém rozvoji, což je následně nesprávně interpretováno jako nedostatečné množství živin (hlavně proteinu), a tendence toto množství dále zvyšovat, čímž se celý proces zhoršuje. Absorpce bílkovin se pak dále snižuje, patogenní bakterie začínají z jejich nestrávených zbytků produkovat toxiny, zhoršuje se regenerace, zvyšuje se množství odpadních produktů, se kterými se musí tělo vypořádat, zatěžují se játra a ledviny. Může tak snadno dojít ke vzniku syndromu přetrénování. Dále však také dochází k oslabení takzvané střevní bariéry, která chrání naše tělo zevnitř, a následnému proniknutí antigenů, toxinů a některých mikroorganismů do těla. Za následek to má vznik celé řady známých autoimunitních onemocnění, jako je celiakie, alergie na potraviny, intolerance na potraviny (zejména lepek), lupénka, atopické ekzémy a řada dalších. Jsou to právě tato onemocnění, která jsou často považována pouze za geneticky podmíněná, která se v poslední době ukazují jako přímo souvislá se zvětšenou propustností střevní bariéry v důsledku procesů poznamenaných výše.
Shrnuto, podtrženo: Dlouhodobá konzumace nadměrného množství jídla ve velkém počtu jídel během dne vede ke snižování využitelnosti živin z potravy, což se může jevit na jedné straně jako nutnost zvyšovat dávky jídla a na druhé straně se to podepíše na stagnaci svalového a silového růstu a u lidí k tomu geneticky predisponovaných může vést ke vzniku autoimunitních onemocnění.
Následuje jednoduchý rozpis toho, jak by to mělo vypadat:
Cílová skupina: lidé toužící po zvětšení svých fyzických kapacit.
Patří sem: profesionální sportovci, siloví sportovci, lidé, kteří chtějí nabírat svalovou hmotu nebo zvyšovat svou sílu.
Počet jídel: 2 - 3 denně (pevných, hlavních)
Rozpis:
Pozn.: Pokud píši protein, myslím tím pouze hydrolyzovaný kasein ("di" a "tri" peptidy), hydrolyzovaný syrovátkový protein, BCAA nebo syrovátkový izolát připravený za studena. Více ve čtvrté části tohoto článku.
- I. - snídaně (nebo protein s ovocem)
- II. - oběd
- protein (nepovinné)
- trénink (během něj možno opět protein)
- III. - večeře - 3 části: 1) zelenina, 2) maso + zdravé tuky (+ zelenina resp. sacharidy), 3) sacharidy (+ zdravé tuky)
- protein (nepovinné a hlavně žádný micelární kasein)
Řeknete si "aha, ale to je přece návrat ke třem jídlům denně, plus nějaké proteinové koktejly". V podstatě se jedná o nejúčinnější formu stravování pro jedince, kteří jsou vypsáni výše. Zároveň se jedná o rozpis, jak se většina profesionálních sportovců, kteří trénují dvoufázově, běžně stravuje, protože prostě na více jídel denně nemají čas. Důležité zde však je zajištění správných jídel, vitamínů, minerálů, antioxidantů, a to tak, aby bylo podpořeno jejich maximální využití. Více o konkrétních faktorech, které musí být splněny v tomto jídelníčku, se dočtete ve čtvrté části.
Tímto pro dnešek opět skončíme. Ve třetí části se seznámíme s dalšími principy, které vedou
k podpoře zdraví a svalového růstu, a podíváme se také na skupinu lidí, jejichž cílem není nabrání
svalové hmoty nebo síly, ale chtějí zhubnout, respektive si zachovat zdravý životní styl i bez cvičení.
"You had my curiosity. But now you have my attention."
Pokud se chcete dozvědět více o mýtech v silovém tréninku a stravě a získávat informace z oblasti zlepšování výkonu a přeměny tělesné kompozice, sledujte
risebyperformance.com.