Martin Mester: "Mám rád
intenzivní tréninky plné potu."

Martin Mester, rozený šampión, velmi ambiciózní a s velmi vysokými nároky sám na sebe. Vyniká bohatými znalostmi našeho sportu do hloubky a detailů, ovládá obrovské množství různých a hlavně funkčních metod tréninku, dokáže s vlastním tělem dělat zázraky a pokaždé překvapit nejen své přátele, ale hlavně rozhodčí na každých závodech.

Martin, první vítěz v historii Men´s Physique Arnold Classic Europe 2012, je už dávno známý v této kategorii nejen v Evropě, ale hlavně v USA, kde závodil na řadě soutěží a nikdy nebyl poražen! Své kvality ukázal i na evropské půdě, kde v obrovské konkurenci nenašel přemožitele a s přehledem vyhrál. Připomínal rozjetý kombajn, který pokosí vše, co mu stojí v cestě. Vystoupení Martina je profesionální, na pódiu je jako ryba ve vodě, je přirozený, s velkou pozitivní energií a pro diváky je to velký zážitek.

Na otázku, zda je těžké udržovat se 365 dnů v roce ve špičkové formě, Martin odpověděl s úsměvem na tváři: "Vůbec ne! Těžké je jen prvních 15 let pak už je to samozřejmost!"

Martine, jsi Čech žijící ve Španělsku a závodíš za Španělsko. Řekni, jak to je, co tam děláš a proč Španělsko?

Ve Španělsku už žiji nějakých 16 let, i když mezitím jsem měl nějaké přestávky a žil nějakou dobu v Miami a Beverly Hills. Pracuji v televizi jako herec a moderátor, i když v současné době se převážně věnuji jen sportu a v práci mi vycházejí víc než vstříc. Závodím za Španělsko, protože jsem nejdříve nechtěl dělat Čechům na závodech ostudu, a tak jsem si říkal, že to bude lepší. A jak se tak nějak postupně na závodech dařilo, začal jsem přemýšlet, že přejdu do české federace, takže uvidíme, jak to dopadne. (smích)

Vyhrál jsi legendární Arnold Classic, jaké jsi měl pocity? Jak probíhala oslava?

No, tady je to těžké popsat, bylo to opravdu jedinečné, když mě vyhlásili jako vítěze. Takovou radost jsem snad nikdy neměl! A bylo to hlavně proto, že jsem tam měl i své rodiče, bráchu a lidi, kteří mě mají rádi a fandí mi, takže vidět všechnu tu radost bylo opravdu nepopsatelné a věděl jsem, že všechna ta dřina stála za to. No a oslava byla jasná - hodně jídla všeho druhu. (smích)

Co se týče závodů, určitě máš s čím porovnávat. Co říkáš na organizaci soutěže a úroveň závodníků?

Organizace je asi lepší v USA, ale já na takové věci moc nemyslím, jsem v pohodě a prostě čekám, až řeknou, že jde na řadu naše kategorie. Úroveň závodníků... Myslím, že na to není jednoduché odpovědět. Každý si musel něčím projít a dřít a najít odvahu se na pódium postavit. Je hodně lidí, co cvičí a vypadají super, ale dotáhnout to až na ta soutěžní prkna je trochu o něčem jiném. Já bych nikdy nekritizoval, jestli někdo vypadá dobře, nebo špatně, protože zde hraje roli spousta faktorů. A myslím, že tím, že to bylo poprvé v historii tady v Evropě, lidi ještě přesně nevěděli, kterým směrem se to bude ubírat. V USA už v tom mají víc jasno a tato kategorie je na vysoké úrovni. Mají spousty závodů po celých Státech, a to jak na amatérské, tak na profesionální úrovni. A myslím, že brzy to bude tak i tady v Evropě.

Věděl jsi už od začátku, že tam jdeš vyhrát?

No samozřejmě! Každý, když se připravuje na závody, chce vyhrát, to je jasné. Já jsem na to myslel a chtěl to tak moc, že to vyšlo. (smích) A bylo to hlavně díky všem těm, co mi fandili a věřili mi. Nechtěl jsem nikoho zklamat. Já věděl, že jsem připraven a že jsem nic nenechal náhodě, takže svědomí jsem měl čisté a pak už záleželo jen na rozhodčích.

Proč zrovna kategorie Men’s Physique?

Já tuto kategorii "objevil", když jsem byl v Los Angeles, a moc se mi to líbilo, protože prezentuje typ postavy, která se mi libí a vyhovuje mi. Já jsem nikdy nějaké hromady svalů nechtěl, i když se mi libí, když má někdo super formu, ať už je štíhlý, nebo obr. Když to má svoji harmonii a je vidět dřina a odříkání, je to super. Já jsem byl vždy dříč a to je to, co mě na tom nejvíc baví. Prostě "makat". A závody? To už je, dá se říct, to nejmenší, ale je to motivace, nějaký cíl, za kterým jdete.

V této kategorii se nosí dlouhé šortky a nejsou vidět nohy. Že by ses bál těžkých tréninků nohou? Nebo tě nebaví cvičit nohy?

Toto je docela dost probírané téma - proč nosíme šortky. Někdy mi prostě hlava nebere, jak někteří tuto otázku řeší. (smích) Závodníci pravidla neurčují a dělají prostě to, co mají, takže když je napsáno, že mají být šortky, jdete v šortkách. Když řeknou, že se nesmí to a nebo ono, neděláte to a nebo ono, protože jinak vás diskvalifikují. Kdyby řekli, že musíte mít krátké upnuté šortky, jak to mají ve federaci WBFF, tak závodíme v krátkých šortkách. (smích) A k tréninku nohou - tak asi jako valnou většinu ostatních, ani mě zpočátku nohy moc nebavily, ale postupem času jsem zjistil, že čím víc cvičíte nohy, tím se vám zlepšuje i vršek těla, takže jsem je začal mít rád trochu víc. Ale největší zlom v pohledu na trénink nohou přišel ve chvíli, kdy mi ho ukázal Slávek Vinogradov, který je nejen můj skvělý kamarád a vynikající člověk, ale má také jedny z nejlepších nohou, které jsem v tomto sportu viděl. Od té doby jsem začal nohy vysloveně dřít a opravdu "dřu jako kůň". Vím, že to není o váhách, ale o tom, jak to tělo vypadá, ale odjedu série na legpressu se 600 kg po 15 opakováních, výpady se 120kg činkou po 10 opakováních, předkopávání se 142 kg (víc nejde naložit) v supersérii se zakopáváním se 100 kg po 12 opakováních, takže nějaká ta síla v nich ještě je. (smích) Ale jak říkám, nezáleží na tom, kdo kolik zvedá, ale jak kdo vypadá. Jen takový příklad, třeba u nás v posilovně máme borce, co zvedají 160 kg na bench-press v sérii. Já když už cvičím bench, naložím nějakých 100 kilo, takže síla žádná, ale prsa dvakrát větší, než mají oni. Takže jak říkám, váha je důležitá pro strongmany a powerliftery, pro mě ne. Já spíš koukám na celkový dojem a symetrii.

Popiš nám svůj trénink, jak často cvičíš a jak máš v tréninku rozdělené svalové partie?

Můj trénink se mění víceméně každé dva měsíce a záleží, v jakém období před závody se nacházím. Převážně trénuji kardio ráno na lačno, 45 - 60 minut, a odpoledne mám silový trénink. Cvičím biceps a triceps v supersériích společně s lýtky, dále záda a břicho, potom nohy, pak ramena a lýtka a další trénink prsa a břicho. Měním převážně cviky a opakování. Mám rád intenzivní tréninky plné potu. (smích)

Zkus nám poodhalit svůj dietní jídelníček. Jaké používáš doplňky výživy?

Jídelníček se samozřejmě také mění podle období, ale jím 5 jídel denně a k tomu dva proteinové koktejly. Sacharidů přijímám přibližně 2 g na kilogram hmotnosti a bílkoviny držím na 3 až 3,5 g na kilogram hmotnosti. Zdroji bílkovin jsou převážně kuřecí prsa, vaječně bílky a ryby. Ze sacharidů jen brambory. Ty mi nejvíce vyhovují, tak proč to měnit.

Jaké jsou tvé plány do budoucna a na které závody se připravuješ v současnosti?

Záleží na tom, jak se mi bude dařit. (smích) Ale v současnosti se připravuji na Arnold Classic v Ohiu, to bude probíhat od 28. února do 1. března. Dále na Arnold Classic v Brazílii, které se koná od 26. do 28. dubna (nejdříve se říkalo, že asi Evropa závodit nebude, ale mně tady potvrdili, že pokud budu závodit za Španělsko, můžu startovat, takže uvidíme, jestli to platí). Potom samozřejmě Arnold Classic v Evropě, a jestli se bude opakovat tato kategorie na mistrovství světa, tak samozřejmě taky tam. A pak záleží na tom, jestli bude soutěží víc. Pokud ano, určitě pojedu. Teď je mým hlavním cílem Arnold Classic v USA.

Máš nějakého sponzora, který ti v přípravě pomáhá?

Podepsal jsem smlouvu se společností Nutrend a musím říct, že mám obrovskou radost. Nutrend mi dodává absolutně všechny suplementy a doplňky, které potřebuji na trénink a na přípravu, a jsem s nimi velmi spokojen a opravdu vidím změny, které jsem u jiných značek nikdy nepozoroval, a doplňky od nich jsou také velmi chutné. Věřím, že s jejich pomocí dosáhnu velkých změn. Touto cestou bych jim moc chtěl poděkovat, že mi dali svoji důvěru a svým opravdu profesionálním přístupem mě přijali do svého týmu. Taky chtěl bych velmi poděkovat Ronnie.cz, že mi opět poskytli možnost rozhovoru. Dále všem těm, kteří mi drží palce a věří mi. Hlavně rodině a v neposlední řadě již zmíněnému Slávkovi Vinogradovi, který je pro mě velkou motivací a hnacím motorem.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů!

Další fotografie a informace o Martinovi najdete na jeho facebookové stránce.