Co je fast food, ví každý. To jsou ty „ee“ restaurace, tedy lépe řečeno žrádelny, kde je to cítit přepáleným tukem z friťáků a kde Vám ve vteřině naservírují do papíru uniformní housku s uniformním hamburgerem, na chlup stejně vypadající a chutnající produkt, jako ve stejném řetězci prodávají v Americe, v Africe, nebo třeba v Číně. Vy si to v plastovém a opět papírem vystlaném tácu odnesete, abyste to do sebe v rychlosti nasoukali, případně to do sebe hodíte za pochodu, za jízdy, či na stojáka na zastávce autobusu.
Rychle bez zdržování nakrmit co nejvíce lidí, co nejméně se jimi zabývat, nemýt nádobí a menu omezit na položky, které jsou schopni připravit i nekvalifikovaní kuchaři, to byla filozofie rychlého stravování, s níž přišli před druhou světovou válkou v Kalifornii Richard a Maurice McDonaldovi. A světe, div se, ujalo se to. Ujalo se to a rozšířilo tak, že fastfoodové řetězce zaplavily svět.
A to jednoho krásného dne dožralo italského novináře, enologa a gastronoma Carla Petriniho. Bylo to právě ten den, kdy jeden z nadnárodních fastfoodových řetězců otevřel svou novou pobočku přímo na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě. Petrini se rozhodl revoltovat. Jako odezvu na trend fast foodů založil v roce 1986 hnutí Slow Food.
Dobré jídlo, dobré pití prodlužuje živobytí.
České přísloví
Slow Food je naprostým a totálním protikladem k přístupům fast food řetězců. Filozofie Slow Food v sobě slučuje gastronomii a potěšení z jídla s ekologií, etikou i politikou. Cílem hnutí je ctít kulturu stolování, chránit a vychutnávat si místní plodiny a produkty, podporovat lokální gastronomii a oživit původní, často už téměř zapomenuté recepty, které jsou součástí oblastních kulturních tradic. S tím souvisí i podpora malopěstitelů a malochovatelů, kteří produkují poctivé a zdravé výrobky způsobem, který je ohleduplný ke zvířatům i životnímu prostředí.
Slow Food je odpověď na průmyslovou velkovýrobu potravin a mezinárodní standardizaci potravinářských výrobků. Slow Food navrací jídlu důstojnost, staví na požitku z výborného jídla připraveného z kvalitních surovin a učí potěšení z poznávání chutí lokálních gastronomií... Proč si dávat na svých cestách stále stejné menu ve fast foodu, když každá oblast, každý kraj, každá země má tolik svých vlastních a jedinečných chutí a vůní? Proč kupovat dovážené potraviny, když stejné můžeme koupit z české produkce a navíc čerstvější a díky kratší době distribuce i bez chemických úprav, které uměle a nezdravě prodlužují trvanlivost?
Hnutí Slow Food má v současnosti přes 100.000 členů ze 132 zemí světa, což je důkazem toho, že čím dál víc lidí se zabývá problematikou kvalitního stravování. Že lidem už nezáleží pouze na tom, za kolik co koupí, ale že se také zajímají o původ, cestu a způsob, jakým se potravina k nim na stůl, potažmo na talíř dostala. Zájem o kvalitní potraviny z maloprodukce je patrný i na oblibě farmářských trhů u nás. Za výrobky farmářů sice zaplatíte více než v supermarketu, ale hřát Vás může pocit, že si domů odnášíte produkt opravdu poctivý, na kterém si někdo dal záležet, a navíc, že svou koupí podpoříte malé farmáře. A věřte, že jejich produkty jsou zpravidla opravdu špičkové. Protože oni nejsou anonymní. Své výrobky zaštiťují svou osobou, svým jménem a potřebou uchovat si spokojeného zákazníka, aby sami mohli přežít.
Takže fast food, nebo Slow Food? I tohle je na svobodné volbě člověka. Ale vězte, že ne fast food, ale Slow Food dělá z pouhého plnění základní lidské potřeby chuťový i kulturní požitek a zážitek.
Ti, kteří by se rádi o filozofii hnutí Slow Food dozvěděli ještě víc, najdou další informace na www.slow-food.cz.
