Pózování na soutěži
- nácvik základních postojů

V říjnu loňského roku vyšla dlouho očekávaná publikace Lukáše Roubíka Příprava na soutěž v kulturistice od A do Z. Kniha je určena jak všem sportovcům, kteří uvažují o účasti na soutěži (a to všech výkonnostních kategorií), tak také všem, kteří cvičí jen „pro sebe“ či kteří berou posilovnu jako dobrý doplněk k jiným sportům. Na Ronnie.cz vyšlo již několik článků převzatých z této publikace, dnes Vám nabízíme další (v pořadí pátý a tedy poslední z pěti připravených celkem). Pochází z kapitoly Pózing na kulturistické soutěži.

Poslední metodickou kapitolou bude nejvíce opomíjená a zlehčovaná část kulturistické předsoutěžní přípravy, kterou někteří závodníci naprosto pokazí své celoroční snažení a která má naopak z hlediska poměru věnovaného času/přínosu na finální umístění zdaleka nejvyšší vliv na úspěch celoroční kulturistické přípravy. Je tomu tak proto, že i při nejlepší dosažené formě můžete vlivem špatného provedení pózování na soutěži vše pokazit, protože jednoduše vaše několikaměsíční a několikaleté plody práce v posilovně na pódiu správně nepředvedete a výsledky své tvrdé práce „neprodáte“. Ačkoliv to může znít jakkoliv nespravedlivě, příprava na kulturistické závody trvá několik let tréninku a měsíce předsoutěžní přípravy, na samotné soutěži však hodnotí rozhodčí všechny závodníky v řádu jednotek minut. Rozhodčí logicky nemohou brát v úvahu, jak neskutečně jste vypadali v průběhu celé přípravy či na fotografiích na internetu, ale hodnotí jen to, co několik málo minut vidí před sebou. Ať již může být za špatným provedením pózingu nervozita, neznalost provedení, či únava, na závodech rozhoduje aktuální forma a její prezentace pózingem, rozhodčí nezajímá, že vaše tréninkové nasazení bylo nejtvrdší z celého startovního pole či že máte v kategorii o 3 kilogramy více než soupeř a jednoznačně nejlepší záda na pódiu, pokud je nedovedete naučeným provedením pózingu správně prezentovat. Z tohoto důvodu je naprosto nutné věnovat pózingu nejméně celou předsoutěžní přípravu zvýšenou pozornost, abyste do něj následně na závodech dokázali dát vše a ukázali rozhodčím každý kilogram tak těžce vybudované svalové hmoty. Na závodech je vždy na první pohled poznat, který závodník se nácviku pózingu důkladně věnoval a správný pózing vám umožní porazit za některých okolností i mnohem kvalitněji připravené závodníky. V této části tak bude podrobně rozebrán popis správného provedení všech povinných kulturistických póz, upozorněno na nejčastější chyby v provedení pózingu a dány rady k volnému pózování i k provedení volné sestavy.

Na kulturistických soutěžích SKFČR i celosvětově v rámci IFBB jsou povinné dva základní postoje a následně sedm povinných póz pro hodnocení svalového rozvoje:

• základní postoj zepředu
• základní postoj zezadu
• dvojitý biceps zepředu
• široký sval zádový zepředu
• hrudník z boku (libovolná strana)
• dvojitý biceps zezadu
• široký sval zádový zezadu
• triceps z boku (libovolná strana)
• břicho, stehna

V klasické kulturistice je povinné provedení čtvrtobratů (vždy vpravo v bok) mezi základním postojem zepředu a zezadu, které budou následně pro čtenáře také podrobně rozebrány, stejně jako póza „most muscular“, která není v rámci amatérské IFBB zatím povinná, ale drtivá většina závodníků ji vkládá do volného pózování a do volné sestavy.

Na úvod celé kapitoly o správném provedení kulturistického pózingu je nutné chápat skutečnost, že celá prezentace na pódiu je „hra“ s optikou, jinými slovy vypadáte tak dobře, jak dobře se dokážete do dané pózy postavit. Určitými postupy pak lze zvýraznit dojem v partiích, které rozhodčí hodnotí, ačkoliv jejich reálný svalový rozvoj zdaleka tak dobrý a komplexní není. Rozhodčí na soutěžích v kulturistice hodnotí vždy hlavně X-tvar trupu, a to v předních, zadních, ale i bočních postojích. Proto je nutné dosáhnout vždy co největšího dojmu svalového rozvoje v oblasti hrudníku, zad a ramen, co nejužšího pasu a současně pocitu širokých nohou v jakémkoliv z výše uvedených postojů.

Základní postoj zepředu

Popis: Jedná se o nejdůležitější pózu celých kulturistických závodů, protože ji zaujímáte jako první po vstupu na pódium, a od této pózy se odvíjí, co s vámi na těchto závodech bude dále, protože rozhodčí na základě posouzení základního postoje následně teprve vyvolávají nejlepší závodníky k hodnocení svalového rozvoje. V této póze při správném provedení totiž předvádíte vše, co rozhodčí potřebují vidět - celkovou symetrii a vyváženost celého těla i jednotlivých svalových partií, šířku ramen, hrudníku a zejména zádových svalů, úzký pas, široká a hluboce vyrýsovaná stehna, celkový stupeň svalového rozvoje postavy i dosaženého vyrýsování a definice svalových partií.

Provedení: Ihned poté, co vás hlavní rozhodčí uvede na pódium, srovnejte si postoj vždy od nohou - špičky chodidel musí být co nejvíce od sebe, paty téměř u sebe (pro dosažení výsledného dojmu šířky stehen, mezi kterými nesmí být žádná mezera, která by opticky obě stehna zužovala). Dále zatněte stehna a celou dobu je zatnutá držte, hluboce se nadechněte do hrudníku (čímž se vám maximálně zúží pas) a postavte široká ramena s tím, že tlačíte lopatky co nejvíce od sebe do šířky, zatnete prsa, záda, paže i ramena a držíte nadechnutý hrudník, který jen prodýchávejte, čímž se bude střídavě ukazovat reliéf břišních svalů, avšak v žádném případě břišní svaly nezatínejte. Dlaně mějte vždy v pěst, protože volné prsty opticky prodlužují a tím zužují paže. V této póze čelem k rozhodčím musíte navíc působit co nejvíce přirozeně a i přes nepohodlný a únavný postoj musíte mít úsměv na tváři, žádný křečovitý výraz či zatnuté zuby. Pokud v póze již nemůžete vydržet, na okamžik ji povolte, nadechněte se a zaujměte ji znovu.

Nejčastější chyby:

• Vyvarujte se pozice paží „řízení Harley-Davidson“, které se také pracovně říká „útěk s plazmovou televizí“, kdy někteří jedinci v zápalu závodění drží křečovitě paže v základním postoji vysoko, s lokty na úrovni hrudníku a předloktím směřujícím kolmo k publiku. Takovým postojem ztrácí závodník šířku zádových svalů, působí směšným dojmem a za chvíli dostává křeče do ramen. Správný postoj je proveden tak, aby lopatky držené zatnutými zádovými svaly široko od sebe zvedly paže maximálně do té úrovně, aby byly dlaně na rovině pupku.
• Nezapomínejte na zatnuté nohy. Velká část závodníků se na soutěžích soustředí na zatínání paží a svalů horní poloviny těla a zapomíná na stehna, která jsou v tomto postoji polovinou postavy a hlavním ukazatelem vaší připravenosti a vyrýsování. Rozhodčí nezajímá, že jste na nohy zapomněli, ale pokud vidí nezatnutá stehna, která vypadají jako stehna zalitá a nevyrýsovaná, po původu takového obrazu nepátrají a hodnotí to, co vidí. Proto musí být stehna v této póze zatnutá po celou dobu.
• Hrudník neustále prodýchávejte, v žádném případě se vám však nesmí stát, že vám únavou či zatnutím břišních svalů spadne dolů. V základním postoji musíte působit v hrudníku co nejmohutněji a každý centimetr do šířky, který dobrým nádechem a správným postojem získáte, vypadá jako další kilogram svalové hmoty.

Základní postoj zezadu

Popis: Hlavním cílem této pózy je předvedení X-tvaru trupu zezadu a prezentace svalového rozvoje a definice zádových svalů, zadních ramen a separace trapézového svalu, vzpřimovačů a svalů dolní poloviny těla, jako jsou zejména hýždě, hamstringy a lýtka.

Provedení: Naprosto zcela stejně jako u ostatních póz se začíná i zde nejprve postavením chodidel, kdy jsou špičky maximálně od sebe a paty u sebe (což vám při pohledu zezadu velice rozšíří stehna), následně musíte klást veliký důraz na zatnutí lýtek, hamstringů a hýždí. Hrudník je opět maximálně nadechnutý se zatnutými zádovými svaly a s tahem lopatek směrem od sebe pro maximální kontrast šířky trupu a pasu. Důležité je velké nadechnutí v hrudníku, i když stojíte k rozhodčím zezadu, protože platí, čím více máte zvednutá prsa, tím větší je výsledný dojem šířky hrudníku a zádových svalů.

Nejčastější chyby:

• Také v této póze se vyvarujte postoje „řízení Harley-Davidson“, protože vám ještě znatelněji zúží šířku zádových svalů i hrudníku celkově. Dlaně proto mějte na úrovni pupku.

Opět i v této póze dochází často k tomu, že se závodník soustředí zejména na zatínání zádových svalů a v průběhu zaujetí této pózy přestává myslet na hamstringy, hýždě a lýtka. Stejně jako v předešlé póze jsou i v tomto případě nohy polovinou postavy a tyto partie hlavním indikátorem svalové vyrýsovanosti a připravenosti.

Zaujal Vás tento článek? Najdete jej spolu s informacemi o správném provedení ostatních postojů, o nácviku a provedení volné sestavy i s řadou dalších praktických tipů pro zúročení Vaší celoroční snahy na soutěžním pódiu v nové knize Příprava na soutěž v kulturistice od A do Z!