Šedesátiletý švédský veterán Andreas Cahling byl po účasti na letošní Masters Olympia magazínem Flex označen za nejpozoruhodnějšího účastníka soutěže. Nutno říci, že zřejmě právem. Nebyl to totiž jen nepřehlédnutelný plnovous, kterým se celkový vítěz Mr. International 1980 od svých soupeřů odlišoval. Andreas pravděpodobně nejvíc ze všech totiž naplňoval význam slova legenda. Cahling závodí již od sezóny 1969 a i přes nepříjemné zdravotní problémy, kdy mu před lety lékaři museli vyoperovat nádor z tváře, trénink miluje a těší se neuvěřitelnému respektu svých mladších kolegů.
Za všechny projevy úcty, kterých se Andreasovi v posledních dnech dostalo, zmiňme historku právě ze zákulisí letošní Masters Olympia. Cahling popisuje, jak Toney Freeman zlepšil jeho den, když za ním během semifinále přišel a se slovy "musím to vidět osobně" jej poprosil, aby předvedl svou bicepsovou pózou s jednou paží zatnutou a druhou v bok.
Andreas Cahling byl jednoduše v nejlepším slova smyslu výjimečnou postavou soutěže, a pokud se nějaké klání veteránů odehraje napřesrok, jistě na něm nebude chybět. Pro letošní závody se snažil vylepšit záda, v dalších měsících chce pak zapracovat na rozvoji hrudníku a stehen, přičemž bude používat i dřepy na multipressu s předsunutými chodidly, tak jak mu to poradil známý americký fotograf Bill Dobbins. Andreas také říká, že letos téměř vůbec neprocvičoval břišní svaly, protože je má dobře definované od přírody a navíc je sekundárně zapojuje při ostatních cvicích. Pro svou příští soutěž to však chce změnit a bude zařazovat nějaké cviky i na břicho. Doufá, že se mu tak podaří u zatěžovaných svalů dosáhnout lepší hloubky.
Nezbývá než věřit, že se nějaká soutěž veteránů odehraje i v roce 2013, a těšit se na další Cahlingovo vystoupení. A pro Vás, které by zajímalo, jaká hudba u Andrease spouští to správné tréninkové naladění, dodejme, že to není žádný rock, ale španělské love songy.
Zdroj:
www.facebook.com/andreascahling