Lukáš Osladil po EVL´s Prague Pro:
„Podpora fanoušků byla skvělá!“

[Text: Daniel Pavlis] Pár minut po vyhlášení výsledků hodnotil jediný český účastník mužských soutěží svou poslední letošní soutěž mezi profesionály. „Tady v Praze to bylo takové jiné, lidé mě znali, říkali mi třeba, že mě sledují už dlouho. Taky podporu na pódiu jsem cítil, což bylo fajn. Bohužel, forma nebyla taková. Kdyby tam byla, tak byl výsledek jinde,“ popisoval své smíšené pocity devátý muž kategorie do 212 liber Lukáš Osladil, člen Aminostar Profi Teamu a SK Powerbulls Třeboň.

Lukáši, jak sis užil EVL´s Prague Pro? Před soutěží jsi říkal, že se těšíš, že nebudeš muset cestovat, ukážeš se před domácími diváky, po semifinále sis dokonce zajel domů odpočinout… Takže splnilo to tvoje očekávání?

Cítil jsem určitě podporu na pódiu. Všiml jsem si toho, že tam při mém vystoupení byl rámus v hledišti. Jedna kamarádka mě hodně podporovala a křičela… V tomhle to bylo dobré, ta podpora byla fajn. Navíc tím, že to byla poslední soutěž, tak už to bylo takové jiné. Možná i proto, že to byl úplný konec, tak to bylo takové lepší. Pocit podobný tomu, když končíte v práci, blíží se víkend, je to taková pohoda.

Dostal ses do desítky nejlepších v kategorii do 212 liber, nakonec z toho bylo deváté místo. Kde cítíš rezervy, které brání tomu, abychom tě viděli ještě výš?

Ta forma tam prostě nebyla. Kdyby tam byla, tak je ten výsledek jinde, to je celé, hotovo. Celé se to nějak pokazilo během posledních několika týdnů… Forma měla být určitě ostřejší. Nebyla tam ta tvrdost, správná vyrýsovanost, zkrátka připravenost nebyla taková, jakou bych si představoval já nebo rozhodčí. Kdyby tam byla, tak jsem byl na vyšších příčkách.

Užil sis velké pozornosti v rámci doprovodné výstavy Expo, kde ses objevil na stánku Aminostar a Fitness Reprezentant. Hodně lidí se s tebou fotilo, s někým jsi prohodil pár slov. Bylo tohle jiné než na jiných soutěžích?

Určitě, protože tady mě lidi znali. Fotit se se mnou chtěli i v Indii, ale nikdo mě neznal. Stačilo se vyfotit s jedním člověkem a přidalo se dalších dvacet, jen aby taky měli fotku. Ale tady byla spousta známých, v tomhle to bylo dobré, takové neobvyklé… Bylo to doma, hodně lidí jsem znal, oni znali mě. Říkali mi, že mě sledují už dlouho. To bylo fajn.

Jak náročná byla celá soutěžní šňůra, která začala v USA na Olympii, pak pokračovala v Indii na Sheru Classic a skončila v Praze na EVL´s Prague Pro?

Bylo to hodně náročné. Bylo by asi dobré udělat přípravu tak, že by byly ty soutěže třeba dvě během dvou víkendů, pak třeba tři dny pauza a další soutěž. Ale jak je to takové, že se to táhne… Nejdřív bylo Toronto, potom dlouhá pauza a zase a zase. Chtělo by to, aby to bylo víc v kuse, nebo třeba jen dvě soutěže. Kdybych si měl teď vybrat, tak už bych asi do Indie neletěl. Ty dlouhé lety byly hodně vyčerpávající.

Co budeš dělat teď? Tři soutěže máš za sebou, a kdybych navázal na tvou úvodní odpověď, máš po práci, čeká tě víkend…

Dám si zmrzlinu a věci, které jsem si odpíral. (smích) S Leonou, mojí přítelkyní, se chystám na dvanáct dní do Ameriky, což bude konečně opravdu dovolená. Klid a žádné soutěžení nebo focení. Budu se udržovat cvičením, snížím příjem bílkovin, aby si od nich tělo odpočinulo. Vidím to tak na tři měsíce udržování se jen tréninkem, jako to dělám vždycky. A pak se uvidí!