Léto je v plném proudu. Léto je čas opalování, vodních radovánek a spalujícího slunečního žáru. To je super. Pro mě osobně to ale super není. Nesnáším totiž opalování, vodní radovánky a spalující sluneční žár. Nedávno jsem musel povinně absolvovat návštěvu aquaparku a tento traumatický zážitek si s sebou ponesu ještě velice dlouho. Svítilo slunce, bylo pekelné vedro, všude byla spousta lidí a v bazénu jsem si narazil koleno o neviditelný schod (pochopitelně neviditelný ve skutečnosti nebyl, ale tvářil se tak). Navíc jsem měl velmi nepříjemný pocit, protože mé dokonalé, opálené, atletické tělo, na kterém se vlní pletence svalů, poutalo příliš velkou pozornost. Skoro tak velkou, jakou vzbudil na bazénové párty profesionální kulturista Robert Burneika.
Tahle děsivá zkušenost mě ovšem přivedla na zajímavý podnikatelský záměr. Hned jak najdu investora, začnu budovat letní areál pro milovníky zimy. K dispozici bude dostatek umělého sněhu pro koulování nebo stavbu sněhuláka, malá sjezdovka a zamrzlé jezírko. Teplota se bude pohybovat mezi -1 až -5 °C a pro ty, kteří stejně jako já v letních vedrech nemůžou spát, tu bude samozřejmě i možnost dlouhodobého ubytování.
Proč to píšu? Jsem totiž přesvědčený o tom, že by to spoustě lidí pomohlo nejen fyzicky, ale i psychicky. Některým totiž z toho horka tak trochu šibe. Třeba jistému Burneikovi (já vím, že už si ho dnes beru na mušku podruhé, ale když on k tomu svou originální prezentací tak svádí). Ten nás v přípravě na svůj MMA debut zásoboval instruktážními videi typu "jak knokautovat kaktus" nebo "jak zneškodnit agresivní meloun" a nyní se vrátil ke své další zálibě, kterou je střelba v poušti. K pistoli, kterou měl minule, dnes přibyla brokovnice a poloautomatické cosi (znalci zbraní snad prominou moji nevědomost). Pevně doufám, že příště si s sebou přinese raketomet a že ho taky půjčí na vyzkoušení těm kočkám, co byly na videu. Třeba uvidíme nějaké pěkné střelecké výkony. Jen by mě zajímalo, kolik platí tomu bláznovi, co je tam natáčí na kameru. To může být hodně nebezpečná práce...
A teď něco smutného. Soda by měla být sice veselá, což teď zrovna nebude, ale bude alespoň hardcore... Docela hodně hardcore. Tom Prince dostal novou ledvinu a bude zase moct žít jako normální člověk. Tom přiznal, že to tedy asi bylo tím, že sežral celou lékárnu i s lékárníkem, a taky přiznal, že svoje hardcore návody jak se stát profesionálem psal tak trochu kvůli tomu, že mu za to na tom diskusním fóru platili, a ne tak úplně proto, že by tomu všemu, co napsal, sám věřil. To ale některým jeho fanouškům nevadí a stále ho mají za toho opravdového hardcore kulturistu. Takového jakože válečníka. Jenže on není válečník jako válečník. Existuje typ válečníka chrabrého a statečného, který obětuje svůj život nějakému vznešenému cíli (záchrana říše před nájezdníky krvelačného domorodého kmene, případně krvelačný nájezd na území pokojného a mírumilovného domorodého kmene), no a pak je typ válečníka, který obětuje život... čemu vlastně? Mimochodem, znáte sebevražedné judejské komando?
A ještě si dáme něco hardcore. Máme tu závodníka, který předvedl na soutěži strongmanů opravdu působivý výkon. Tahy mu šly pěkně, ale ty doprovodné efekty, které k tomu použil, tomu teprve dodaly šťávu. Doslova. No, posuďte sami.
Tak, dali jsme si pár veselých videí a teď je čas na trochu vzdělávání. Víte, jak se cvičí bench-press takzvaně "na Jacksona"? Zrovna nedávno jsem tuhle populární variaci cviku viděl při návštěvě fitka a hrozně se mi líbila. Spočívá v tom, že si naložíte zátěž, kterou sami vůbec nemáte šanci zvednout. Zavoláte na pomoc sparinga, společně nějak vyprostíte činku ze stojanu a pokusíte se o první opakování. Ve fázi výtlaku činky, kdy kontrakcí Vašich prsních svalů v kombinaci s mohutným záběrem sparingových latissimů a bicepsů nakonec masu železa dáte do pohybu, začíná práce nohou, která se podobá slavným tanečním krokům zesnulého popového krále Michala Jacksona (odtud název cviku). Taneční kroky mohou mít různé variace. Velmi oblíbený je rychlý kmitavý pohyb špičkami, vysoký výkop kolenem vzhůru, ale zkušení jedinci během série, kdy se už popáté snaží vytlačit činku o hmotnosti 110 % jejich aktuálního maxima, dokáží předvést i slavný moonwalking nebo výskok oběma chodidly na lavičku a zpět. Video z tohoto skvělého představení bohužel nemám, tak snad vezmete zavděk alespoň slavným klipem od popového krále - Fat. A tím bych dnešní sodu uzavřel. Buďte dobří, rozviňte svůj klid a nejezte moc sacharidů, nebo umřete.
Léto je v plném proudu. Léto je čas opalování, vodních radovánek a spalujícího slunečního žáru. To je super. Pro mě osobně to ale super není. Nesnáším totiž opalování, vodní radovánky a spalující sluneční žár. Nedávno jsem musel povinně absolvovat návštěvu aquaparku a tento traumatický zážitek si s sebou ponesu ještě velice dlouho. Svítilo slunce, bylo pekelné vedro, všude byla spousta lidí a v bazénu jsem si narazil koleno o neviditelný schod (pochopitelně neviditelný ve skutečnosti nebyl, ale tvářil se tak). Navíc jsem měl velmi nepříjemný pocit, protože mé dokonalé, opálené, atletické tělo, na kterém se vlní pletence svalů, poutalo příliš velkou pozornost. Skoro tak velkou, jakou vzbudil na 
Víte, že...
