Váš příběh: Radikální změna

Je to již skoro třetím rokem, co by se dalo říci, že všechny mé denní aktivity a styl života směřují k budování a tvarování mé postavy.

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.

Mé snahy započaly asi rok po porodu druhého dítěte, kdy jsem se potřebovala zbavit mých nadbytečných 10 kilogramů, které mi zůstaly z celkového váhového přírůstku 18 kg nabytých během těhotenství. Děti mám dvě, a ačkoli jsem se snažila si váhu během těhotenství moc nezvyšovat (především u toho druhého), u obou dítek se mi vždy vyšplhala o již zmiňovaných 18 kilo.

Pro motivaci mi tehdy napomáhala účast v čtenářské soutěži "Postava snů" v časopise Fitness, kde se pomocí fotografií "před a po" hodnotila nejviditelnější změna za dobu tří měsíců. Tehdejší každodenní cvičení bylo především v domácím prostředí, s vlastní váhou těla, v kombinaci se spinningovými lekcemi 2x do týdne. Stravu jsem změnila ze dne na den. Byla to radikální změna, ale nelituji… Tipy na cviky i jídelníček jsem především čerpala z literatury a internetu. Tehdy jsem si myslela, že už snad ani radikálnější a přísnější dieta mě nemůže potkat… To jsem ovšem ještě nevěděla, co mě čeká v dalších měsících a kam až mé snahy povedou…

V této proměně jsem byla následně ohodnocena 2. místem. Pro mě to bylo ale vítězství… Nejen, že jsem se zbavila nadbytečných kil, ale hlavně jsem si dokázala, že pokud člověk chce, tak to jde! Kila byla dole, má postava byla sice štíhlá, ale stále jsem se sebou nebyla spokojená. Domácí cvičení jsem vyměnila za cvičení v posilovně. Začala jsem zařazovat i výživové doplňky a celkově se více zaměřila na stravu.

Předešlé soutěžení mě natolik motivovalo, že jsem se následující rok opět zúčastnila čtenářské soutěže, tentokrát ovšem v časopise Svět kulturistiky - soutěž "Grand prix", kde jsem skončila čtvrtá. Jelikož mě hodně přátel a lidí z okolí žádalo o rady a pomoc, rozhodla jsem se, že se nechám odborně proškolit. Absolvovala jsem trenérský kurz pod vedením Petra Stacha, abych si rozšířila své vědomosti a zkušenosti. Vzhledem k tomu, že při sportovních aktivitách je základem vhodná strava, vyškolila jsem se také jako výživový poradce Nutris u pana Ivana Macha. Trenérství i poradenství se mi stalo nejen mým velkým koníčkem, ale i způsob přivýdělku.

Posilovna a vše kolem mě natolik chytly, že jsem dostala chuť své dosažené výsledky porovnat i na pódiové soutěži. Nejvíce mě oslovila oblast naturálního sportu. Jsou zde nejen velmi přísná dopingová pravidla, ale především sympatizuji s tím, že tento sport je v souladu se zdravím. Nehledě na to, že výsledky, ať již svalový rozvoj, či silové výkony, jsou jen čistě "tvá" práce bez jiných dopomocných látek.

Nejvíce mě oslovila kategorie Fitness figure, která je charakteristická větším důrazem na celkový svalový rozvoj s tím, že se ale nejedná o ženskou kulturistiku a více než velké objemy se oceňuje symetričnost postavy s lehkým vyrýsováním. Na jaře roku 2011 jsem si poprvé vyzkoušela pódiové soutěžení a získala jsem 4. místo na mezinárodním mistrovství ČR v Třinci a 3. místo v rámci ČR. Ze slovenského mistrovského pódia jsem si přivezla 5. příčku a na evropském šampionátu v Českých Budějovicích jsem obdržela 8. místo.

Prošla jsem si dietou zcela odlišnou, než jsem kdy mohla okusit. Byly dny, kdy hlad a chutě byly neuvěřitelné. Sil a energie s počtem dnů v přípravě ubývalo, ovšem pevná vůle, jasný cíl, rodina a okolí přátel, které dokáže povzbudit, má velkou moc. O mé samotné přípravě, trénincích, stravě a třeba i samotném závodním startu snad ale konkrétněji někdy příště.

Soutěžní atmosféra, lidé z tohoto okolí, všichni soutěžící a hlavně konkurence mi dodávají chuť a motivaci mé snahy nevzdávat a jít stále dál. Lepšit se, dolaďovat chyby, být důsledná ve stravě, nešetřit se v trénincích a nastoupit opět v nejlepší možné formě, to jsou mé cíle do dalších dnů.

Tímto mým seznámením se mnou bych chtěla dodat odvahu a chuť všem těm, jež by mohl tento článek oslovit. Ač jsem nedosáhla prvenství, chtěných svalových přírůstků či silových výkonů, hrdá na sebe svým způsobem jsem. Především proto, že holka, která nikdy předtím pořádně nic nedělala a sport jí skoro nic neříkal, je nyní fanda, blázen a závislák, co se týče zvedání železa. Našla jsem si konečně to, co mi opravdu vyhovuje, baví a dělá mě šťastnou.

Doufám, že Vás mé řádky moc nenudily a že alespoň někoho článek zaujal, třeba i motivoval a ukázal, že i my, maminy a poporodní boubelky, můžeme být figurky... :)