Váš příběh: Proč to nezkusit?

Nezačal jsem cvičit proto, abych byl velkým kulturistou, ale proto, abych vypadal jako normální člověk. Po čase se z této touhy stala závislost, která mě žene za těžšími a těžšími váhami. Vím, že mám co zlepšovat a že někomu mohu připadat stále velmi "malý", nicméně pro mne je to obrovský úspěch a jsem na své kilogramy velmi hrdý. Můj oblíbený citát je: Make exercise part of your routine. Like brushing teeth or taking shower. Don't even think about doing it. Just do it.

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.

Pročetl jsem snad všechny příběhy zde a musím říct, že z mnohých se dá poučit nebo inspirovat. Konečně jsem se také dokopal k tomu, abych napsal i ten můj. Nebude možná příliš zábavný, možná bude jen ryze shrnující mé dva roky posilování, přesto se, doufám, dostane do ruky někomu, kdo ho třeba i ocení.

Jak už jsem psal, cvičím tři roky s občasnými pauzami, ale abych nepředbíhal, podíváme se nejdříve na prapůvod mé touhy přibrat. Jsem (býval jsem) klasický případ ektomorfa. Ještě před dvěma lety jsem míval na svých 180 - 200 cm asi 60 - 70 kg. Kdyby mne do mých 19 let na plovárně potkal americký válečný invalida, vzpomněl by si jistě na svá vojenská léta, kdy osvobozoval vězně koncentračních táborů.

V mladých letech s sebou (ne)konstrukce mého těla přinášela mnoho problémů, uštěpačnými poznámkami počínaje a fyzickou šikanou mohutnějšími (čti tlustými) spolužáky konče. V podstatě jsem do 19 let bral svoji tělesnou schránku jako nutnou samozřejmost, se kterou ani hodně tučných jídel nic nenadělá. Styděl jsem se svlékat triko, které na mých kostech plandalo a drželo pouze na vystouplých ramenních kloubech.

V prosinci 2009 přišel kamarád s tím, že by rád nabral nějaké svaly před letní dovolenou. Do té doby jsem o kulturistice slyšel pouze v souvislosti se steroidy a vypracovaným tělem Arnolda Schwarzeneggera. Přišlo mi to však, ani nevím proč, jako dobrý nápad a bylo rozhodnuto.

Mám ve zvyku si o všem, co mě zajímá, zjišťovat co možná nejvíce informacím, a tak jsem začal načítat první články na Ronnie.cz o ektomorfech a nabírání svalové hmoty pro začátečníky. Mým dobrým zvykem je též pročítat veškeré komentáře v diskuzích, kterými pak obohatím své názory. V jednom komentáři se kdosi zmiňoval o jakémsi velkovýkrmu. Stačilo zadat kýžené slovo do vyhledávače a už jsem měl před sebou text, který zcela změnil můj pohled. Doporučuji ho přečíst všem ektomorfům nespokojeným s vlastním tělem. Autor článku Jurgen má vynikající smysl pro humor, od té doby všechny jeho články sbírám a archivuji. Začal jsem tedy doslova žrát.

S prvním "vstupem" do posilovny se však objevily komplikace. Ani jednomu z nás dvou hubeňourů se nechtělo mezi svaly překypující korby. Dvakrát jsme přijeli před posilovnu a neodhodlali se vstoupit. Do třetice všeho dobrého jsme však sebrali všechnu odvahu ze svých malých těl a své odhalené kosti donutili ke vstupu.

Začátky byly opravdu krušné asi jako u každého, kdo přišel poprvé do posilovny bez zevrubnějšího předchozího seznámení se s cviky a tréninky. Obíhali jsme stroje, u kterých jsme alespoň částečně tušili, k jakému účelu jsou stvořeny. Čas od času, tedy velmi často, za námi někdo ze zkušenějších cvičenců přišel a ukázal správnou techniku cviku. Po tomto prozření jsme vždy museli nemálo cihliček ubrat. :)

První dva týdny nebylo "tréninku", kdy by k nám alespoň pětkrát nepřistoupil místní trenér, aby nás upozornil na nesprávné provedení cviku. To nebylo nic příjemného a nejprve jsme se snažili nalézat hodiny, kdy nemá žádný trénink s cvičencem, který si ho platí, abychom se mu vyhnuli. Dnes nad tím jen kroutím hlavou a vždy při provádění cviků, při kterých nám dal své zkušené rady zdarma k dobru, si na něj vzpomenu. Poté přišlo období čtení všech možných článků o stravě, skladbě tréninku, provedení cviků a vůbec o všem souvisejícím s nabíráním. Velmi mne inspiroval článek zde, který byl o zvýšení příjmu sacharidů pomocí mixování ovesných vloček, rýže apod. a následném vypití.

Netrvalo dlouho a sestavil jsem nám první splity.

• Pondělí - prsa, triceps
• Středa - záda, biceps
• Pátek - prsa, triceps
• Čtvrtý den, většinou o víkendu - nohy a ramena

Začal jsem pravidelně jíst velké množství kvalitního jídla a výsledky se po dvou, třech měsících začaly dostavovat. Měl jsem z toho obrovskou radost a chuť se neustále zlepšovat jak v tréninku, tak ve stravování. Přibíral jsem kilo týdně a začínal být spokojený.

Po Chorvatsku se kamarád rozhodl v posilování nepokračovat, protože to prý nenese kýžené výsledky. S jeho stravou, kdy několikrát v týdnu měl na oběd pouze rohlík s vysočinou a jeho první pořádné jídlo přišlo až po posilovně jako pozdní večeře, se tomu nelze divit.

Čas šel dál, dostal jsem se na vysokou školu a nyní využívám mnoho volného času právě na cvičení. S přibývajícími zkušenostmi a kotouči na činkách jsem začal přemýšlet o změně tréninku a úpravě stravy tak, aby už s sebou nenesla tolik kil hmoty na úkor tuku, ale abych začal přibírat už jen pouze kvalitní hmotu a tuku se začal zbavovat. Ano, já ektomorf řeším nyní otázku, jak se zbavit přebytečného tuku!!

Můj trénink nyní:

• Pondělí - prsa
• Úterý - ruce a břicho
• Středa - nohy
• Čtvrtek - záda
• Pátek - volno
• Sobota - ruce a břicho
• Neděle - běh

Suma sumárum, za tři roky jsem přibral 25 kg, ze 70 na 95, přineslo mi to respekt okolí, kdy největší satisfakcí pro mne je, že ti, jenž mě šikanovali dříve, se dnes bojí podívat se mi do očí. Hlavní je ale nový životní styl, spousta kamarádů a celkově i lepší nálada a pohled na život.