René Golem Richter je svéráz. Nedovolil mi jakékoliv úpravy v rozhovoru s ním. „Vím, že se snažíte usměrnit mé hulvátství, ale tak mi berete mou osobnost. Za svými názory a přirovnáními si stojím,“ napsal mi v reakci na mnou „učesaný“ text, a tak jsme ho na jeho přání nechali v původním znění. A musím říct, že mi příliš nevadilo, že má práce přišla vniveč. Bouřliváctví Reného Golema Richtera mi bylo sympatické.
Jste silák s přízviskem Golem. Kdy jste přišel na to, že jste silově nadán více než většina ostatních smrtelníků?
Jako osmiletý kluk jsem odnesl na ramenou pokácený menší strom, který předtím dva dospělí posunuli jen o metr a museli jít pro pomoc. Jako dvanáctiletý jsem už rozkousal plechovku od Coly.
Jsou silové kousky vaším zaměstnáním, nebo vás živí ještě něco jiného?
Díky pánům ve vládě jsem byl donucen dělat svůj obor - kuchař. Za to dík. Každý si stěžuje, že má problém sehnat sponzora. Já ten problém neměl, ale je zajímavé, že zákony vám umožní si dávat do nákladů různé chemické doplňky, ale nepochopí, že tři kila masa denně nejsou jen na chuť. Jako by bylo samozřejmostí stavět svět sportu na chemických základech. Má to ale svou výhodu - nemusíte dělat každé vystoupení, do kterého se vám nechce. Díky německému občanství přes mého otce už 7 let vařím v Rakousku a to mě živí - doslova.
Kdy vás napadlo, že byste mohl vystupovat jako silák? Měl jste nějaký svůj vzor?
Vždy jsem věřil v sebe sama a obdivoval Arnolda.
Mimochodem, když jsem u těch model, tak ve spojitosti s názvem vašeho magazínu mám něco zajímavého. Před časem jsem dostal nabídku zazávodit si v páce s Ronniem Colemanem, ale jen na oko. Tady je odkaz na tuto show, ale neberte to vážně. Ronnie ani nevěděl, jak má tlačit.
Předcházelo éře vašich siláckých kousků nějaké posilování v posilovně? Pokud ano, kdy jste s posilováním začal? A neměl jste někdy závodní ambice třeba v soutěžích strongmanů?
K posilování mě dovedl můj otec, který se nemohl smířit s myšlenkou, že jako osmiletý chlapec vážící 50 kilogramů bych musel na odtučňovací tábor.
To, co dělám nyní, se liší od všech silových soutěží. Preferuji raději maximální váhy a ne jen určité váhy jako u strongmanů, i když pro smrtelníka jsou i tyto váhy obrovské a na čas.
Závodí se například s cca 150kg kufry na čas. Já odnesl už 750 kg.
Tahá se 1 kamion na 15 metrů. Já utáhl 11 kamionů.
Hodně lidí si myslí, že to, co dělám, je podobné těmto soutěžím. Tyto soutěže jsou však více o dynamice, dovolím si to přirovnat k desetiboji. Tam také Šebrle hází „jen“ určitou vzdálenost oštěpem a nikdo ho neporovnává s oštěpařem Železným. A navíc, má denní dávka doutníků mi nedovolí experimentovat na těchto soutěžích.
Také je mi předhazováno, že se neporovnávám přímo v duelu. Je zajímavé, že když jsem byl pozván do německé televize jako náhradník jednoho strongmana, který byl mimochodem mistr Rakouska a vyhrál i závody v Německu, role náhradníka se obrátila. Celá akce spočívala v tom, že měla přijet 700kilová formule, tento silák ji měl zvednout na 9 vteřin a mechanici měli vyměnit kola. Při zkoušce ji tento silák ani neodlepil od země, a to byla bez pilota. Nakonec jsem ji zvedal já, a to na 42 vteřin, protože mechaniky zlomila tréma a balancování vozu. V přímém přenosu to ale mechanici zvládli za 35 vteřin. Na tomto odkazu si to můžete prohlédnout.
Pokud jste někdy praktikoval (nebo stále praktikujete) silové tréninky v posilovně, můžete se podělit o některé své silové rekordy?
Je to trochu komické. Pracuji v cizině a občas navštívím i posilovnu v Rakousku. Nedávno se mi stalo, že tam jeden z místních cvičenců jel mrtvý tah. Měl sice průměr nohy jako já průměr pasu, ale s váhou na čince okolo 230 kg se dost trápil. Protože mu to tak dlouho trvalo a ještě hloučku příznivců okolo sebe dělal přednášku, požádal jsem ho, jestli bych se s ním nemohl vystřídat. To ho urazilo a odfrkl, že to nebude sundávat. Já jen dodal, že se chci rozcvičit s tím, co tam má. Dal ruce v bok a ať teda cvičím. Má specialita je mrtvý tah jednoruč, proto jsem začal levačkou, činku jsem uzvedl 7x a pravačkou 6x. Chlap pak už ztratil chuť pokračovat, takže jsem musel sundávat závaží já.
Pro zajímavost - můj mrtvý tah jednoruč levou rukou bez trhačky je 253 kg, s trhačkou 352 kg.
Jak dlouho se už věnujete kariéře siláka?
Silovým věcem se věnuji už od dětství, ale prvních úspěchů, jako je vítězství v páce (armwrestling) v supertěžké váze nebo první světový rekord, jsem dosáhl okolo dvaceti let.
Máte nějakou svoji specialitu, kousek, který neuvidíme u žádného jiného siláka?
Cítím se jako originál a dělám vše pro to, abych jím zůstal a nikoho nekopíroval (vyjma překonávání Guinnessovky). Pokud se někde u někoho objeví něco, co používám ve vystoupení já, troufám si říct, že to byl můj nápad.
Jak trénujete?
Chodím do Bavaria Fitness v Opavě, kde trénuji pod vedením Jiřího Týna. Spolu s trenérem se snažíme posilovací stroje a cviky přizpůsobit mým potřebám, věřím ale, že má síla je hlavně dar od boha. Občas využiji i služeb posiloven v cizině, ale trénuji i v přírodě nebo venku s auty.
Na vašich stránkách se píše, že jste držitelem 45 světových rekordů v drtivé síle. Kterého ze svých rekordů si vážíte nejvíce?
Stránky bohužel neaktualizuji, takže rekordů už mám 50. Všech si vážím, ale obtížnost vězí v něčem jiném než v jejich samotném zdolání. Zkuste například sehnat 11 kamionů a rovnou vozovku, kterou vám uzavřou. Nebo kdo vám půjčí třeba letadlo?
Sledujete někdy, jak jsou na tom se svými výkony ostatní siláci? Srovnáváte se?
Sleduji ty minulé, současné, ale i budoucí. Ale nesrovnávám se, protože silák je zavádějící označení. Existuje tolik silových sportů, ale i silového umění, že jenom laik si toto může ze své neznalosti dovolit, ale k profíkovi se to nehodí. Schválně, kdo je silnější? Ten, který nad hlavu zvedá váhu převyšující světový rekord, nebo ten, který má „svěťák“ v mrtvém tahu, ale nad hlavu nedá ani sto kilo? Je holý nesmysl to srovnávat, nebo dokonce prohlásit někoho za nejsilnějšího.
Je pravda, že má doména je spíše síla v čelistech, tam přijímám výzvy a soutěžím, ale zkoušel jsem i jiné silové disciplíny a pokaždé z toho byl světový rekord.
Jaké vztahy panují mezi siláky, kteří se u nás živí předváděním silových výkonů? Jste spíše přátelé, nebo rivalové?
Určitě kolegové, respektujeme se navzájem, protože je nás málo, a i když to tak nevypadá, děláme každý něco jiného. Třeba takový Železný Zekon, se kterým si mě hodně lidí plete, ten kopíruje Frantu Kocourka. Já se snažím být sám sebou a dělat své kousky. Vážím si ale každého, který dělá čistou sílu. Je dobře, že jsou siláci, kteří zachovávají tradice takových průkopníků, jako byl Franta. Byl to silák, který dal směr jinému typu siláctví. Toto siláctví je mi bližší, protože je podobné starým silákům, kteří před sto až dvěma sty lety vystupovali v cirkusech a do dnešních chemických svalů měli daleko.
Při nakládání s tak ohromnými hmotnostmi se lehce může přihodit nějaké zranění. Máte s tím i vy své zkušenosti?
Jednou mi třeba vletěl při rozbíjení železobetonu kus do pusy. Zuby se mi pak kývaly jako hrušky ve větru. Po týdnu jsem už ale zase rozkousával plechovky. Tuto rychlou regeneraci vnímám také jako dar od boha.
Dopřáváte si občas nějaké rehabilitace, masáže, či jinou formu regenerace?
Ano. Sex.
Snažíte se podpořit své výkony i kvalitní stravou? Řešíte ji?
Určitě jsem to řešil, a to tak, že jsem přestal jíst a začal žrát. Bohužel, už jako dítě.
Užíváte nějaké doplňky sportovní výživy?
Ne!!! Jsem proti tomu. Vitamíny a ostatní chemické doplňky patří nemocným. Zatím se nemocen necítím.
Jste kliďas, nebo vznětlivec? Inklinujete k tomu řešit konflikty hrubou silou?
Jak kdy, ale hrubou silou konflikty neřeším, protože to by se tento rozhovor konal na Pankráci.
Využije se někdy velká síla i prakticky v běžném životě?
Díky stálému zdražování plynu mě občas využijí sousedi pro snesení litinové pece na tuhá paliva do sklepa.
Myslíte, že z vás lidé mají díky vaší síle větší respekt?
Stačí mi jen, když lidi mé výkony šokují. Respekt využívám jen u svých třech synů, dva už jsou totiž v pubertě.
Jak dlouho člověk může dle vašeho názoru podávat kvalitní silové výkony?
Věřím, že se síle dá věnovat dlouho. Trenérovi táhne už na sedmdesát a strčí v síle do kapsy nejednoho cvičence.
Máte ambice zdolat nějaký další rekord?
Nevím jestli ambice, ale chuť mám pořád. Zrovna touto dobou jednám s italskou televizí o překonání čtyř rekordů. V nabídce je i turné po Německu a i vystoupení v Číně a Japonsku.
Ale ani rok 2011 nebyl v žádném případě chudý na zážitky. Od února do léta mě filmaři z Ameriky přemlouvali k natočení dokumentárního film The Superhumans od producenta Stana Lee, který produkoval takové filmy jako Spiderman nebo X-Man. Bál jsem se letět, ale nakonec mi dali nabídku, která se neodmítá, a tak jsem spolu se svým trenérem Jířím Týnem na týden odcestoval. Byl to opravdový zážitek letět do LA a v místech, která vidíte jen v televizi, také natáčet. Byl jsem v překvapený, když byl kvůli natáčení mého příletu uzavřen jeden z terminálů letiště LA . Zajímavé také bylo pohybovat se v uzavřených prostorech Staples Center, sranda byla šokovat ty gorily v Muscle Beach ve Venice, když jsem tam zvedl v čelistech jednu tunu. Na californské univerzitě v Pomoně mě testovali tak, že použili železnou tyč se senzorem skusu pro testování krokodýlů. Zjištění, že mám silnější skus než krokodýl, šokovalo i filmaře. Film, který v Americe vznikl, bude vysílán na jaře na The History Canal.
Možná, že se toto vše jeví jako vychloubání, ale můj styl života je dost pestrý a rád se o své zážitky dělím, protože jsem toho přeplněn a potřebuji místo pro nové. Potkal jsem v životě spoustu VIP osob, které mé vstoupení šokovalo, hlídal jsem Billa Gatese, vařil pro tchyni... Zkrátka mé zážitky by stačily na vydání knihy.
Tak děkujeme, že jste se o některé z nich s námi podělil, a přeji hodně dalších zajímavých zážitků a hlavně zdraví, zdar a sílu!
Já děkuji za zájem o mou osobu a všem vašim čtenářům přeji v novém roce hodně sportovních úspěchů, protože předpokládám, že většina z nich jsou sportovci. Těm ostatním kromě základu, jakým je zdraví, přeji také obrněnost a odolnost proti jobovkám, které nám servírují politici.
Více se o tomto svérázném silákovi dozvíte na jeho webových stránkách www.renegolemrichter.cz.